Volební systém Oscarů: Jakým způsobem se vybírají nejlepší filmy na světě?

Možná byste řekli, že vybrat nejlepší film nebo herce není až taková věda. Přece by stačilo pouze sečíst hlasy, a který jich obdrží nejvíce, vyhrává. Podobně jako v politických volbách však ani výběr vítěze jedné z nejprestižnějších cen není tak snadnou záležitostí.

V současnosti se při udělování cen Akademie za nejlepší film používá tzv. systém alternativního hlasování. To znamená, že hlasující jsou požádáni, aby seřadili (ideálně všechny) nominované snímky podle svých preferencí. To je zásadní odlišnost oproti ostatním kategoriím, kde většinou hlasující vybírají pouze svého favorita.

Alternativní hlasování funguje tak, že se v každém kole vyřadí kandidát (v tomto případě film) s nejmenším počtem hlasů na prvním místě a tyto hlasy se přerozdělí mezi zbývající nominované na základě preferencí voličů na druhém (či případně dalším) místě. Tento proces pokračuje, dokud některý z nominovaných nezíská více než 50 % hlasů a není vyhlášen vítězem.

Před rokem 2009 se však při výběru nejlepšího filmu dlouhá desetiletí užíval systém relativní většiny, kdy hlasující vybírali pouze svého nejlepšího kandidáta a vyhrál ten, který získal nejvíce hlasů. V roce 2009 však Akademie rozšířila počet nominovaných filmů z pěti na deset. Zachování systému relativní většiny při takovém množství kandidátů by vedlo k tomu, že by často mohl zvítězit snímek s velmi malou podporou. Hypoteticky se mohlo stát, že vyhraje snímek, pro který hlasovalo méně než 20 % lidí. Akademie se proto rozhodla přejít na metodu alternativního hlasování, která zajišťuje, že vítěz bude mít podporu většiny hlasujících.

Velkým nedostatkem alternativního hlasování však je, že výsledky mohou velmi negativně ovlivnit preference voličů neúspěšných kandidátů, přičemž další preference voličů nejúspěšnějších kandidátů se vůbec neberou v potaz. Proto by systém s více hlasy, např. D21 –⁠ Janečkova metoda, kde by členové Akademie mohli udělit hlas až třem nominovaným snímkům, lépe vyjádřil vůli hlasujících.

Možná Vás dále zajímá, jak ale Akademie vybere 10 filmů, mezi kterými se hlasuje. Zde se využívá forma alternativního hlasování pro více vítězů, tzv. systém jednoho přenosného hlasu (single transferable vote). Zde nominaci získá každý snímek, který překoná tzv. Droopovu kvótu. Pokud tedy bude hlasovat např. 9 000 členů Akademie, tak snímek získá nominaci, pokud překoná (9 000 /(10+1))+1=819 hlasů. Členové Akademie tak seřadí co nejvíce snímků dle svých preferencí. Pokud jsou některé z nich na prvním místě u více než 818 hlasujících, tak automaticky získávají nominaci. Jejich přebytečné hlasy, tj. kolik získaly hlasů nad stanovenou kvótu, se přesouvají v poměru druhým (či dalším pokud by druhý v pořadí již měl zajištěnou nominaci) v pořadí na těchto lístcích. Pokud po přesunutí přebytečných hlasů není vybráno 10 nominovaných filmů, tak se začnou postupně odstraňovat nejméně úspěšné filmy a jejich hlasy se znovu přerozdělují dalším v pořadí na vyřazených lístcích. Tento postup se uplatňuje do té doby, než vznikne seznam deseti nominovaných filmů.

Závěrem lze říci, že považujeme za správné, že se Akademie zamýšlí nad různými nedostatky volebních systémů a odstoupila, alespoň v nejdůležitější kategorii, od systému relativní většiny, který je zatížen mnoha nedostatky. Stále je však ale možné udělat Všude ve všech kategoriích nějaké změny k lepšímu, ideálně najednou.