Volební metody
Slovenské opoziční Křesťanské demokratické hnutí (KDH) navrhlo sadu decentralizačních reforem, a mezi nimi i změnu ...
Přečíst článek ...
Na základě dat z předvolebního průzkumu realizovaného výzkumným ústavem STEM v dubnu jsme provedli analýzu voličských preferencí. Analýza nabízí srovnání výsledků současné metody a D21 – Janečkovy metody. Najdete zde také hodnocení přijatelnosti všech stran, a to i z pohledu voličů ostatních stran.
Výrazný nárůst preferencí zaznamenala SPD. Polepšila si od minula o 10 procentních bodů. Novinkou oproti našemu poslednímu průzkumu ze září minulého roku jsou tři nově zformované koalice. Některé strany na takovém spojenectví vydělávají, jiné naopak zatím spíše ztrácejí. To je případ koalice SPOLU (pokles o 10 p. b.) a koalice Svobodných, Trikolóry a Soukromníků (pokles o 8 p. b.). Obě mají výrazně menší zisk než by obdržely souhrnně jako jednotlivé strany v podzimním průzkumu. U Pirátů se Starosty se spojení stran prozatím jeví jako smysluplnější. U voličů od září body spíše získávají (nárust o 6 p. b.). Od minulého průzkumu si naopak lehce pohoršilo ANO (pokles o 3 p. b.).
Díky průzkumu, který zahrnoval také právě metodu D21 se dvěma hlasy se dozvídáme podrobnější informace o tom, které strany jsou přijatelné pro širší spektrum voličů. Z výsledků je patrné, že lidé dávali svůj druhý hlas nejčastěji koalici Pirátů se STAN. Uskupení si tímto způsobem zajistilo dalších 16 procentních bodů. ČSSD a SPOLU by na druhých hlasech vydělaly podobně, zhruba 13 p. b. Širší podporu má ale i hnutí ANO. Svůj druhý hlas by mu udělilo 10 % voličů.
Zajímavé je srovnání SPD a Strany Zelených. Zatímco SPD získává při dvouhlasé volbě svoji většinu už prvním hlasem, Zelení se dostávají na zajímavější pozici až s možností volby dvěma hlasy.
D21 – Janečkova metoda v některých případech umožňuje udělit také minusový hlas. Díky této negativní preferenci se dozvíme, které strany jsou pro voliče nejméně přijatelné. Minusový hlas by tentokrát opravdu zamíchal kartami. Druhé nejsilnější ANO by se zavedením minusového hlasu spadlo až na šesté místo, na úroveň Zelených či koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Minusový hlas by totiž obdrželo od 26 % respondentů. První místo by podržela koalice Pirátů a STAN, a to i přesto, že byla po vládním ANu druhým nejvíce minusovaným uskupením – jejich ztráta činí 16 p. b. Silnou pozici by udržela ČSSD a SPD, kterým i po odečtení minusových hlasů zůstává silná podpora.
Díky D21 – Janečkově metodě více hlasů lze vysledovat, kolik procent “oficiálních” voličů (v řádcích) jednotlivých stran udělilo svůj druhý hlas některé z dalších stran (ve sloupcích). Vzájemná podpora se ukazuje zejména mezi dvěma novými koalicemi (SPOLU a Piráti se STAN) a téměř polovina všech voličů SPOLU (48 %) svůj druhý hlas udělila právě koalici Pirátů a STAN. Naopak tomu ale bylo u třetiny voličů koalice Pirátů a STAN (34 %). Silné podpoře se těší také hnutí ANO, a jak od voličů KSČM (31 %), tak ČSSD (25 %). Samotní voliči hnutí ANO svůj druhý hlas nejčastěji udělili sociálním demokratům.
Když od plusových hlasů získaných od voličů ostatních politických stran následně odečteme podíly minusových hlasů od voličů těchto stran, můžeme vytvořit mapu vzdáleností. Strany, které mezi sebou sdílejí více plusových hlasů leží na mapě blíže k sobě. Strany, které sdílí minusové hlasy, jsou pak od sebe dále.
Dá se tedy říci, že vzdálenosti jsou určeny podporou, které se od voličů navzájem strany těší.
V další části průzkumu jsme všechny voliče nechali hodnotit každou politickou stranu podle toho, jak moc ochotní by byli dát jim svůj hlas. Tak trochu jako ve škole, tedy od “jedničky” – “Určitě bych volil(a)” po “pětku” – “Určitě bych nevolil(a)”. Respondenti hodnotili nejen aktuálně vzniklé koalice, ale zároveň také jednotlivé strany. Nejlépe se umístili Starostové a nezávislí, samotní Piráti a přirozeně také jejich koalice. Nejméně volitelná je pro voliče Trikolóra se svou koalicí. Z tabulky je také dobře patrné, které strany či koalice voliče nejvíce rozdělují (ANO či koalice SPOLU) a které jsou všeobecně více přijímány (STAN).
Při detailnějším pohledu na průměrné známky udělené všem stranám od voličů jednotlivých stran zase zjistíme, že nejlépe svou vlastní stranu hodnotí voliči ANO (1,24) a nejhůře vypadá situace u voličů koalice SPOLU. Zúčastněné strany jsou voliči této koalice hodnoceny v průměru dvojkou a nejhorší hodnocení by si odnesli Lidovci (2,35) – přesto tito respondenti uvedli, že koalici SPOLU budou na podzim zřejmě volit. Lehce překvapivé je pak hodnocení u voličů koalice Pirátů a STAN, přičemž ačkoliv se Starostové a nezávislí mohou jevit jako šířeji přijímaná strana, v rámci této koalice jsou u voličů favority spíše Piráti.
Všechny grafy a tabulky si lze také stáhnout ve formátu PDF zde.
Výzkum realizoval výzkumný ústav STEM ve dnech 7. 4. – 13. 4. 2021 na reprezentativním souboru 1049 respondentů – obyvatel ČR starších 18 let. Statistická chyba činí kolem ± 2 procentních bodů u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentních bodů. Výše uvedené platí pro volbu jedním hlasem. Výsledné procentuální zisky stran jsou spočteny za všechny respondenty, kteří se rozhodli u otázky “Pokud byste (přesto) šel (šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?” uvést preferovanou stranu, což učinilo 657 respondentů.
Copyright © 2022 Institute H21 z.ú. - Všechna práva vyhrazena.
Design a webové stránky vytvořil Pavel Švejda