Slovensko otevírá téma reformy volebního systému

Strany by podle návrhu KDH musely vytvořit kandidátní listiny pro každý kraj s kandidáty z těchto krajů. KDH změnu prosazuje zejména kvůli nadreprezentaci poslanců z Bratislavského kraje v porovnání s těmi ostatními. Hnutí argumentuje, že pevně stanovený počet poslanců z krajů by přispěl k regionálnímu rozvoji a přiblížil politiku k lidem v samosprávách.

Podobně, ještě před návrhem KDH, avizovala plánovanou volební reformu vládní strana HLAS-SD. Představit ji chce v příštím roce. Lídr strany Matúš Eštok se vyjádřil, že současný systém vytváří regionální nevyváženost, konkrétnější kroky ale nepopsal. Je každopádně zřejmé, že téma volební reformy je nejen prioritou vládní koalice, ale má podporu i v opozici. O reformu volebního systému nově usiluje i Robert Fico, který avizoval návrh na zvýšení kauce pro účast ve volbách a zvýšení volební klauzule na 7 procent, čímž chce zkomplikovat menším stranám přístup do volební soutěže.

‍

Jak se v současnosti volí na Slovensku?

Současný slovenský volební systém je systémem poměrného zastoupení, ve kterém se 150 poslaneckých mandátů rozděluje v jednom celonárodním obvodě pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Kvóta vychází z jednoduchého principu: celkový počet platných hlasů pro subjekty, které mají právo na mandát, se dělí počtem přerozdělovaných mandátů plus jedna, čímž se získá takzvané republikové číslo. Následně se počty hlasů stran, které překonaly pětiprocentní klauzuli, dělí tímto číslem, přičemž výsledkem jsou mandáty přidělené jednotlivým stranám. Když se všechny mandáty nepřidělí, získají jezbývající strany s nejvyšším zbytkem hlasů. Tento systém vede k poměrnému rozdělení mandátů podle stran, ale jeden volební obvod má tendenci centralizovat politiku okolo Bratislavy. Jelikož mají strany plnou kontrolu nad kandidátními listinami, kandidáti z Bratislavy, politického a ekonomického centra země, jsou vybíráni častěji, protože jsou blíže stranickým aktivitám než regionální kandidáti. Etablovaní kandidáti se navíc často mohou přesouvat do Bratislavy z praktických důvodů. Jak by takový volební systém vypadal v českých volbách, si můžete vyzkoušet v naší kalkulačce mandátů.

Slovensko už má s více volebními obvody zkušenosti, konkrétně měla čtyři. Tento systém se změnil až za vlády Vladimíra Mečiara, který ho změnil na jednoobvodový s cílem maximalizovat využití síly svého jména na kandidátní listině po celém Slovensku.

‍

Jak by fungoval volební systém navrhnutý KDH?

Jediný aspekt, který by se změnil, by bylo vytvoření osmi volebních obvodů, které by kopírovaly hranice krajů. Kdyby se legislativa inspirovala zkušenostmi z České republiky, mandáty by se udělovaly podle počtu platných odevzdaných hlasů dělených počtem obvodů. Výsledkem by bylo republikové číslo, kterým by se dělily platné hlasy odevzdané v krajích. Následně by se výsledek zaokrouhlil podle nejvyšších zbytků na počet přidělených mandátů. Tento systém by zajistil vyvážený a proporcionální počet mandátů v obvodech. Volební mechanika Hagenbach-Bischoffovy kvóty s nejvyššími zbytky by tak zůstala a uplatňovala by se na volební výsledky v každém volebním obvodu. Systém by se tak v důsledku zmenšení volebních obvodů mírně odchýlil od současné velmi poměrné úpravy ve prospěch velkých stran.

‍

Reprezentace krajů v současném systému

Když se podíváme na data, vidíme, že Bratislavský kraj je v porovnání s návrhem KDH výrazně nadreprezentovaný v Národní radě, zatímco všechny ostatní kraje kromě Prešovského jsou podreprezentované. To může vytvářet problém zkreslené poměrnosti, která nepřesně zrcadlí zájmy regionů v zákonodárném orgánu.

‍

‍

Jaký efekt by měl navrhovaný volební systém?

Podle návrhu KDH by se v novém volebním systému měly změnit jen volební obvody, ne samotná mechanika systému. Pokud si navrhovaný systém promítneme na výsledky parlamentních voleb v roce 2023, vidíme, že změny ve výstupu by byly jen minimální. Samotné KDH by ze systému nijak neprofitovalo, jeho počet křesel by zůstal na stejné úrovni. Naopak tři největší strany – Progresívne Slovensko, SMER-SD a HLAS-SD – by získaly o mandát víc na úkor menších stran jako OĽANO, SNS a SaS. To je způsobené přechodem z jednoho celonárodního obvodu na osm menších, což napomáhá větším uskupením.

‍

Co by se však změnilo, je vyrovnanější poměr poslanců mezi jednotlivými kraji. Systémová změna by tak mohla přispět k vyrovnání regionální nevyváženosti v Národní radě a nemusela by vést k výrazným zvratům, protože samotné stranické výsledky voleb by ovlivnila jen minimálně.

‍

Jaké jsou šance na změnu volebních pravidel?

V předchozím volebním období tehdejší vláda zavedla do Ústavy princip jednoho volebního obvodu a poměrného zastoupení. To znamená, že aby se tato změna uskutečnila, musela by získat podporu kvalifikované většiny, tedy 90 poslanců Národní rady. Koalice má přitom jen 79 poslanců (včetně tří problematických poslanců Národní koalice) a potřebovala by dalších jedenáct, což je stejný počet, jako mají současní poslanci v klubu KDH po odchodu poslankyně Martiny Holečkové. Aby nějaký plán změny volebního systému prošel, musel by to pravděpodobně být umírněný plán podobný tomu, který navrhuje KDH, spíš než radikálnější změna systému. Samotná změna volebního systému by mohla narazit i na odpor poslanců menšího koaličního partnera SNS. Ta se nachází na hranici vstupu do Národní rady a jakýkoliv posun k nepoměrnosti by straně mohl uškodit. Volební reforma bude nutně potřebovat kompromis z více stran a politických táborů. Šance na změnu existuje, ale je nepravděpodobné, že by byla rozsáhlá.