O svobodě myšlení a slova

Podle Stanfordské encyklopedie filozofie je John Stuart Mill (1806-1873) nejvlivnějším anglicky mluvícím filozofem 19. století. Jeho dílo hrálo zásadní roli v utváření tradice klasického liberalismu a ovlivnilo mnoho významných myslitelů, mezi nimi i našeho Tomáše Garrigua Masaryka. V anglosaském světě patří mezi nejznámější Millovy texty jeho spis O svobodě, který vyšel v roce 1859 a z kterého vám předkládáme nově přeloženou druhou kapitolu O svobodě myšlení a slova. Když John Stuart Mill psal spis O svobodě, necílil na své kolegy filozofy, ale na obecnou veřejnost. Chtěl, aby se každý mohl zamyslet nad důležitostí svobody myšlení a slova, a to nejen v abstraktní rovině, ale také do všech praktických důsledků. V dopise Alexandru Bainovi ze srpna 1859 Mill píše:

‍

“Idea, že bychom měli mít intelektuální aristokracii osvícených a nechali zbytek světa v temnotě, se neslučuje s jedinou mou snahou - účinek, který bych rád, aby má kniha měla, je přesně opačný: učinit, aby mnoho lidí mělo přístup k veškeré pravdě, a osvobodit tak jejich mysl.”
- J. S. Mill, Dopis Alexandru Bainovi

‍

Toto nově přeložené vydání chce dostát Millovu původnímu úmyslu a předložit jeho myšlenky modernímu čtenáři tak, aby byly přístupné a srozumitelné a mohl si o nich přečíst každý, kdo se o téma svobody slova a myšlení zajímá. Z toho důvodu jsme také spis přeložili do současné češtiny, aby jeho znění bylo co nejaktuálnější. Millův text je nadčasový a čtenáře mnohdy překvapí, jak relevantní a živé jsou jeho myšlenky dnes. Nemůžeme však popřít, že dílo je více než 150 let staré a některé příklady zestárly více než jiné. Při finální editaci jsme se proto rozhodli text citlivě upravit, aby logika a smysl Millovy argumentace zůstaly zachovány a zároveň čtenáře nezatěžovaly příklady z dobového kontextu.

‍

Na ramenou obrů

Institute H21 v rámci své činnosti podporuje procesy, jež mají potenciál pomoci současným demokratickým společnostem odolávat extremismu, zapojovat občany do rozhodování o veřejném dění a bojovat s fenoménem rozdělené společnosti. Aktivně se zabýváme podporou občanské participace a výzkumem inovativních volebních systémů. Jsme si však vědomi toho, že naše snažení by nebylo možné, pokud bychom neměli k dispozici vznešené dědictví minulosti v podobě základních pilířů demokracie, svobody a lidských práv. Isaac Newton napsal: „Pokud jsem viděl dál, je to proto, že stojím na ramenou obrů,” a myslel tím všechny myslitele, jež přišli před ním a položili základy, které on mohl dál rozvíjet. I my bychom rádi vzdali hold všem obrům minulosti, tedy všem velkoduchým lidem, jež napříč historií trpěli a riskovali své životy, aby ochránili demokratické principy, které jsme my podědili. Byli bychom ostatně nevděčnými dědici, pokud bychom se tyto principy neučili znovu hájit proti útokům a přijímali je dogmaticky. Edice Na ramenou obrů chce současnému čtenáři představit důležité myšlenky, jež stály u zrodu svobodných společností, a umožnit tak konstruktivnější diskuzi o nových výzvách, kterým demokracie čelí dnes. Pokud chceme vyřešit složité problémy, které nás tíží, je nezbytné, abychom o nich mohli svobodně diskutovat a vyslovovat svá přesvědčení beze strachu z potrestání, a to i taková, která se na první pohled mohou zdát kontroverzní. Je proto příhodné, aby první knihou edice byla právě nejslavnější obhajoba svobody myšlení a slova z pera Johna Stuarta Milla. V edici dále vyšla kniha Nenávist od americké profesorky Nadine Strossenové. Ta se zabývá regulací tzv. nenávistných projevů a jejím škodlivým dopadem na základní demokratické principy.