Českého slavíka 21 jste letos vybírali D21 - Janečkovou metodou. V čem je metoda spravedlivější? A proč chyběly negativní hlasy?

Publikováno dne:

17.11.2021

Již tento pátek proběhne slavnostní vyhlášení vítězů ankety Český slavík 21. Tradiční anketa o nejpopulárnější hudebníky, jejíž historie sahá až do roku 1962, byla letos po 4 leté pauze znovu obnovena a přináší několik zcela zásadních novinek. Mezi nimi také implementaci nového hlasovacího systému D21 - Janečkovy metody. Jaké má tato metoda přednosti, proč mohou hlasující udělit až pět hlasů a proč zde chybí hlas minusový?

Jak metoda D21 funguje?

Volební či hlasovací systém D21 stojí na takzvaném efektu více hlasů. Každý volič (nebo v případě hudební ankety hlasující) má víc hlasů, než je vítězných pozic. Počet hlasů v D21 - Janečkově metodě závisí primárně na počtu vítězů, přičemž nedostatečný počet kandidátů (možností) může počet hlasů omezovat.

‍

‍

Pokud tedy máme tři vítězná místa v jednotlivých kategoriích ankety (Zlatý, Stříbrný a Bronzový slavík), používáme celkem pět plusových hlasů. Ty mají vždy stejnou váhu. Nefunguje to tak, že bych 5 hlasů znamenalo seřazení preferencí od vašeho úplně nejoblíbenějšího interpreta po pátého nejoblíbenějšího. Zároveň není nutné použít všechny hlasy. V případě, že máte jediného favorita a všechny další alternativy jsou pro vás nepřijatelné, můžete udělit třeba i jen jediný hlas.

‍

Proč v anketě Český slavík nepoužíváme minusové hlasy?

Hlas proti je pouze volitelným doplňkem metody, který může, nebo nemusí být využit. Je dobrý, ale není nezbytný. Jsou typy hlasování, kde jeho použití vřele doporučujeme. Pokud se však hlasuje o čistě pozitivních věcech, například o tom, co je nejlepší charitativní projekt nebo v našem případě, kdo je nejlepší zpěvák, hlas proti ztrácí význam. Všechny možnosti totiž představují nějaký pozitivní výsledek - kreativní počin. Oproti tomu je hlas proti velmi přínosný v politice, kde slouží k eliminaci extrémistů, korupčníků a populistů. Jelikož minusové hlasy spíše umocňují efekt více hlasů, tak jsme pro jejich využití v politice případně až v druhém sledu, poté co voliči získají zkušenost s použitím více plusových hlasů. Minusové hlasy bychom nedoporučili v politických volbách, kde kandidují náboženské nebo etnické minority.

‍

V čem představuje metoda D21 spravedlivější systém, než který se používal v minulosti?

Také v minulosti mohli hlasující udělit hlasy více kandidátům. Konkrétně třem. Stejně tak mohli hlasující udělit hlasy všechny nebo třeba jen jeden jediný. Kde je tedy rozdíl a v čem je D21 spravedlivější? Naprosto zásadní rozdíl je v tom, že hlasy v metodě D21 mají stejnou váhu. Naopak předchozí systém umožňoval udělit hlas až třem kandidátům, přičemž však tyto hlasy měly odlišnou váhu. Hlas pro prvního (nejoblíbenějšího) zpěváka měl hodnotu 3 bodů, pro druhého 2 bodů a pro třetího pouze váhu jediného bodu. To se na první pohled jeví jako dobré řešení - hlasující mají možnost vyjádřit své preference, koho by se přáli na prvním, druhém a třetím místě.

‍

Historie však ukázala, že tato logika byla zcela mylná a systém přinášel naprosto odlišný efekt. Místo toho, aby hlasující motivoval k hlasování pro více interpretů a reflektoval tak pořadí popularity na prvním až třetím místě, dostavil se efekt naprosto opačný a velká část hlasujících jen využila váhu prvního hlasu ve prospěch jediného interpreta. Ve skutečnosti snaha maximalizovat užitek svého hlasu vedla k tomu, že aktivizované fankluby některých interpretů koordinovaně hlasovali tak, že využili jediný hlas. Fanoušci na první místo obsadili svého favorita, zatímco ostatní kolonky nechaly nevyplněné. Jejich favorit tedy dostal maximální počet bodů a ostatní interpreti body žádné. Ve srovnání s metodou D21 předchozí systém mnohem více motivoval hlasující k udělení pouze jediného hlasu, což by při použití v politických volbách výrazně nahrávalo extrémistům.

‍

Systém D21 sice rovněž umožňuje udělit jen jediný hlas a hlasující se tak může snažit maximalizovat šance svého favorita. Na druhou stranu má tento jediný hlas stejnou váhu jako všechny hlasy ostatních hlasujících. Pokud tedy hlasující udělí pouze jediný hlas, má tento hlas stejnou váhu jako každý jednotlivý hlas hlasujících, kteří udělili všech pět hlasů.

‍

Jak hlasování dopadlo?

‍Lidé mohli podpořit své favority od 20. září do 5. Listopadu. Do hudební anketyČeský slavík 21 se letos zapojilo celkem 216 138 hlasujících, což je rekordní počet za celou dobu její historie sahající až do roku 1962. Vyhlášení vítězů se odehraje 19. listopadu v Hudebním divadle Karlín v Praze. Slavnostním večerem bude provázet dvojice Aleš Háma a Ondřej Sokol, v přímém přenosu ho bude vysílat TV Nova.

‍

Podrobné informace o anketě najdete na https://ceskyslavik.cz/.