Internet již dávno není jen nástrojem svobodného šíření informací, ale také místem, kde se objevují nové výzvy v oblasti bezpečnosti. Evropská unie reagovala přijetím Nařízení (EU) 2021/784, které vyžaduje po poskytovatelích online služeb, aby do jedné hodiny odstranili teroristický obsah. Tato právní analýza od JUDr. Petra Gangura podrobně rozebírá nejen mechanismy, kterými Nařízení funguje v praxi, ale také upozorňuje na kritické problémy spojené s ochranou základních práv, jako jsou svoboda projevu a právo na informace. Jaké jsou reálné dopady tohoto Nařízení v České republice a jaké otázky zůstávají stále otevřené? Odpovědi nabízí následující text.
Internet se stal nedílnou součástí veřejného prostoru, v němž se nachází středobod naší komunikace, sdílení informací i formování názorů. Pomyslné tržiště idejí se tak posunulo z veliké části z reálných veřejných prostranství do online světa. Stejně jako offline svět, i online svět nabízí mnoho dobrého, poskytuje však také příležitosti pro šíření nelegálního obsahu, včetně toho teroristického. Nevyplněná regulační mezera v této oblasti neunikla Evropské unii, která na tuto hrozbu reagovala přijetím Nařízení (EU) 2021/784 o potírání šíření teroristického obsahu online1 („Nařízení“), které ukládá povinnosti poskytovatelům online služeb (typicky provozovatelům sociálních sítí) odstranit závadný obsah na pokyn některého z orgánů členských států, a to velmi rychle, do 1 hodiny od vydání příkazu k odstranění. Přestože je záměr tohoto nařízení z bezpečnostního hlediska pochopitelný, vyvolává řadu otázek týkajících se ochrany základních lidských práv a svobod, zejména svobody projevu a práva na informace.
Tato právní analýza si klade za cíl představit hlavní rysy evropské regulace, její implementaci do právního řádu České republiky a poukazuje na stěžejní problémy, které Nařízení i tuzemský prováděcí zákon provází.
Celou analýzu si můžete přečíst ZDE.