Slovo ředitele Jana Hořeňovského

I.

‍

Prvního ledna 2025 jsem se stal ředitelem Institutu H21. V souvislosti s touto změnou cítím potřebu vysvětlit a osvěžit základy, na kterých je tento Institut založen. Institut H21 je výzkumně zaměřený think-thank, který se věnuje fungování svobodných společností. Zejména se zaměřujeme na dva nejdůležitější procesní mechanismy v demokratických společnostech: volby a svobodu projevu. Zajímají nás i širší témata, avšak volby a svoboda projevu leží v základu naší práce. Demokracie je totiž primárně systém, ve kterém se političtí lídři, na rozdíl od autoritářských režimů, svobodně volí. Klíčový je ovšem způsob, jakým volíme, neboť stanovuje základní pravidla hry a ovlivňuje motivace jednotlivých aktérů. I malá změna tak může mít velké dopady. Svoboda projevu je pak základní hodnotou demokracie, neboť kde se myšlenky nemohou svobodně šířit, tam lze stěží mluvit nejen o svobodě a rovnosti občanů, ale i o svobodných volbách jako takových. 

‍

Jakožto výzkumně zaměřená organizace směřujeme podstatnou část naší energie do vědecké a analytické činnosti. Nevyhýbáme se však ani lobbingu ve veřejném zájmu, například skrze projekt svobodaslova.online, či široké osvětě prostřednictvím vydávání knih, organizování konferencí a působení na sociálních sítích. 

‍

II. 

‍

V oblasti voleb zkoumáme a nabízíme možnosti, jak současné systémy zlepšit. Naší vlajkovou lodí je metoda D21, jejímž primárním atributem je efekt více hlasů, který má potenciál snižovat polarizaci společnosti, lépe nacházet konsensus a ve svém důsledku i umírňovat volební kampaně. Středobodem naší práce je vědecký výzkum této metody: zjišťujeme, jak se chová v různých situacích, kde je nejlépe uplatnitelná, či jaké jsou její výhody a nevýhody ve srovnání s alternativními způsoby volby. Zároveň se snažíme být konstruktivním partnerem při diskusích o volebních změnách nebo problémech stávajících pravidel. Naším východiskem je zajištění volební integrity. Jsme připraveni upozorňovat na situace, kdy je v České republice či v zahraničí integrita volebního procesu ohrožena. V neposlední řadě jsme více než otevřeni konzultacím o těchto tématech jak doma, tak v zahraničí.

‍

V oblasti svobody projevu je naším cílem analyzovat a upozorňovat na hrozby, které by volný tok informací a svobodný informační prostor mohly omezovat. Do této kategorie rizik může spadat národní, mezinárodní či evropská legislativa, problematická správní či soudní praxe, vliv soukromých technologických společností, či obecná netolerance vůči jiným názorům. V našich odborných stanoviscích artikulujeme postoj ve prospěch široké (nikoli však absolutní) svobody projevu českých a evropských občanů a jsme ochotni tuto pozici hájit ve vztahu k politické sféře, v odborných kruzích, i ve veřejné aréně jako celku. V případě potřeby jsme připraveni vydat se cestou strategického soudního sporu, což jsme v minulosti již jednou udělali. Důležitou součástí naší činnosti je ochrana svobodu projevu na digitálních platformách. Zde v budoucnu využijeme všech možností, které Akt o digitálních službách (DSA) poskytuje, abychom významně zlepšili postavení uživatelů vůči platformám. 

‍

Z širších témat týkajících se fungování svobodných společností nás zajímá především role moderních technologií, fenomén společenské změny, propojení demokracie a kognitivní vědy, vztah liberalismu a demokracie, či význam národní identity v demokracii. Tato i jiná témata proto mohou zaznívat na našem každoročním symposiu Demokracie v 21. století, či být reflektována v rámci naší nakladatelské činnosti. Jakožto výzkumná instituce zpracováváme související otázky a problémy také ve vlastní vědecké a publikační činnosti, v níž se opíráme o prolínání odborných kompetencí z oblastí politických věd, práva, psychologie, kognitivních věd nebo sociologie. Dokladem je rozšiřující se seznam publikačních úspěchů v respektovaných mezinárodních (zde či zde) i českých odborných časopisech z nedávné doby, do nichž se promítá náš zájem o širší podmínky a předpoklady fungování svobodných společností.

‍

III. 

‍

Klíčovou charakteristikou Institutu H21 je nezávislost. To znamená, že závěry vycházející z naší odbornosti nejsou určovány naším okolím a jsou tak autonomní (jinými slovy, jakkoli jsou správné či chybné, vždy jsou naše vlastní). Jejich cílem není sloužit žádnému jinému subjektu ani politické síle, byť se v jednotlivých případech může stát, že tomu či onomu vyhovují. V neposlední řadě nezávislost znamená, že jsme připraveni spolupracovat s širokým okruhem subjektů na všech stranách politického a názorového spektra. Nejsme tu pro ty či ony, ale pro všechny. Tento atribut je o to důležitější, že je jedním z našich ústředních cílů ochrana svobody projevu. Budeme proto hájit svobodný projev konzervativců, progresivistů, příznivců levice i příznivců pravice. Zkrátka všech. 

‍

IV. 

‍

Institut H21 je ze své podstaty součástí občanské společnosti. Jsme přesvědčeni, že role občanské společnosti je v demokracii zcela zásadní. Naše představa o této roli se však v mnohém může odlišovat od jiných. Občanská společnost je prostor mezi občanem, rodinou a státem, v němž jsou nezávisle na státu artikulována a prosazována určitá stanoviska či hodnoty. Jako taková však občanská společnost nemůže být se státem zájmově, finančně ani ideologicky propojená. Organizace, které financuje stát a jimž ten samý stát zároveň zadává agendu, do občanské společnosti definované nezávislostí na státu jednoduše spadat nemohou. Nejsme příjemci veřejných dotací, a za toto privilegium vděčíme našemu zakladateli a donorovi Karlu Janečkovi. Jediné veřejné granty, kterým se zcela nevyhýbáme, jsou ty vědecké, které by měly být přidělovány na základě objektivní vědecké kvality projektů, nikoli zájmové či ideologické spřízněnosti.  

‍

Právě oddělenost od státu je klíčová, neboť organizace našeho typu k němu často musí být kritická. Nikoli ve smyslu, že by naším cílem bylo veřejnou moc a priori kritizovat. Chápeme však, že i při zachování konstruktivního přístupu jde mnohdy o jediné možné řešení. Smyslem občanské společnosti v našem pojetí proto není ochrana důvěry v systém, ale přesný opak - ukazování, kde systém selhává, kde by se měl zlepšit a jak by se věci měly dělat lépe. Základem funkční demokracie není bezmezná důvěra občanů v představitele a instituce, nýbrž ostražitost a bránění vlastních práv a svobod. 

‍

V Praze dne 21. 2. 2025 

‍

JUDr. Jan Hořeňovský, Ph.D. 

ředitel

‍