Eurovolby metodou D21: O mandát by přišly nejsilnější strany, posílili by Starostové

Přinášíme vám podrobné výsledky reprezentativního průzkumu k eurovolbám, který pro nás realizovala agentura STEM/MARK. Vedle klasické jednohlasé volby stávajícím volebním systémem jsme zjišťovali, jak by volby do Evropského parlamentu dopadly při použití volební metody D21. V ní by mohli voliči hlasovat až pro dvě politická uskupení a zároveň udělit hlasy až třetině kandidátů na nich oproti současným dvěma preferenčním hlasům. Co by to europarlamentu přineslo? Silnější podpory by se dočkaly strany, které oslovují i voliče soupeřů. Naopak okrajovější strany bez překryvu s konkurenty by oslabily. Pojďme si to rozebrat podrobně. 

Reprezentativní průzkum i naše volební hra Druhý hlas pro Evropu nám ukazují, že lidé druhého hlasu s oblibou využívají. Málokdo z nás má totiž názor jen na jednu stranu. Vybrat si druhý subjekt odmítlo v průzkumu jen 21 % respondentů. Zbylé čtyři pětiny věděly, koho dalšího by rádi viděli v europarlamentu. Nejvíce voličů podpořilo druhým hlasem Starosty a osobnosti pro Evropu, kteří svůj výsledek více než zdvojnásobili. Podobně silné podpory druhými hlasy se ale dočkali i Piráti a SPD v koalici s Trikolórou. Voliči kterých stran jim k lepšímu výsledku dopomohli, vám přiblížíme níže v článku.

^{Sloupce zobrazují procento voličů, kteří by volili danou stranu. Součet hlasů dohromady tvoří 200 % ponížený o procento respondentů, kteří nevybrali žádnou druhou stranu.}

Současně s celkově uděleným počtem hlasů by se zvedla i volební klauzule. Aby se do europarlamentu stále dostaly jen strany s více než pěti procenty z celkově odevzdaných hlasů, muselo je v našem průzkumu podpořit alespoň 8,96 % voličů. Za bruselskými branami by tak jen těsně zůstala SOCDEM v koalici s Budoucností. Nutno však podotknout, že takto těsné rozdíly průzkum veřejného mínění s jistotou potvrdit nedokáže (záleží na statistické chybě).

Dvouhlasá volba slouží i jako dobrý indikátor volebního potenciálu pro náš současný volební systém. Kdyby se pro SOCDEM rozhodla podstatná část z voličů, která je vnímá jakou druhou dobrou možnost, měli by sociální demokraté dobrou šanci dostat se do europarlamentu. Potenciál Svobodných nabrat další voliče je o něco nižší. Zelení si naopak v D21 polepšují výrazně: jako druhou volbu je zvažuje skoro každý dvacátý respondent, který nevylučuje účast ve volbách. Mají ovšem velmi malou voličskou základnu. Aby získali mandát, museli by proto přesvědčit v podstatě každého voliče, který je za nějakých okolností zvažuje.

‍

Voliči SPOLU pomáhají Starostům i Pirátům, SPD získává z různých stran

Čí voliči jsou si blízko? To ukazuje graf překryvů. Směr šipek ukazuje, z které strany podpora proudí. Silnější šipky znamenají silnější podporu. Vidíme tak, že ANO čerpá své druhé hlasy zejména od SOCDEM a od koalic Stačilo a SPD a Trikolóra. Voliči nejsilnější opoziční strany svou podporu SPD vracejí, ale mnohem méně. Naopak mezi STAN s Piráty i se SPOLU jsou překryvy vzájemné.

Konkrétní vzájemnou podporu ukazuje tabulka níže. V řádcích jsou zobrazeni voliči stran prvním hlasem, sloupec pak ukazuje, kterým stranám dávali své druhé hlasy. Například tak vidíme, že 47 % voličů SPOLU dalo svůj druhý hlas Starostům. Na oplátku 41 % voličů Starostů podpořilo SPOLU. Voličů SPOLU prvním hlasem je však více, a proto z této výměny benefitovali Starostové výrazně více. 

U malých stran je nutné brát čísla s rezervou. Ve vzorku je voličů velmi malých stran málo, což znamená, že výsledky nejsou reprezentativní. Slouží však jako zajímavý odhad toho, v jakých vodách lze očekávat, že budou strany v posledním týdnu kampaně lovit voliče.

Účastí u voleb si nejsou jisti voliči ANO ani Přísahy

Část stran se nicméně možná zaměří spíše na mobilizaci lidí, kteří si svou účastí u voleb nejsou úplně jistí. Slabší pozici má v tomto ohledu hnutí ANO, Přísaha a Motoristé a Zelení. Jejich voliči zvažují, jestli k volbám vůbec dorazit. Evropské volby si naopak nechtějí nechat ujít voliči SPOLU a Svobodných. Svou účastí jsou si častěji jistí lidé nad 60 let. Mladí lidé se k volbám chystají v menších počtech, ačkoliv k evropským volbám chodí ve větším poměrovém zastoupení než k jiným volbám.

Náš průzkum se také pokusil zjistit, jaké osobnosti by lidé volili, a jak by se to změnilo, kdyby se počet jejich preferenčních hlasů zvedl na deset. S výsledky kandidátů by to pohnulo jen málo, lidé by však možnost udělování vícera preferenčních hlasů ocenili. Při omezení na dva tak, jak je to v současném systému, by lidé v průměru kroužkovali necelého jednoho kandidáta. Když se limit navýší, dávali respondenti průměrně asi čtyři preferenční hlasy. V obou případech platí, že až na několik výjimek jsou nejúspěšnější lidé v čelech kandidátky. Koho by lidé vykroužkovali, si můžete prohlédnout v tabulkách níže.

Výzkumu realizovaného agenturou STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1398 osob ve věku 18 a více let. Dotazování probíhalo od 20. do 27. května 2024. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Data byla vážena s ohledem na volební preference v parlamentních volbách 2021. Data o volebních preferencích zahrnují účastníky průzkumu, kteří na otázku, zda se zúčastní voleb, uvedli “Určitě ano” nebo “Spíše ano” (n=1026), a zároveň vybrali svou preferovanou stranu.

‍