Předčasné volby v Německu: Nový volební systém může voliče překvapit

Německo čekají 23. února předčasné spolkové volby. Voliči v nich budou vybírat nové členy Spolkového sněmu. Předčasné volby jsou vyústěním krize způsobené rozpadem vládní koalice sociálních demokratů (SPD), zelených (Die Grünen) a svobodných (FDP), za kterým stály především rozpočtové neshody mezi koaličními partnery. Krize vyvrcholila pádem vlády a vyhlášením předčasných voleb, které se budou konat sedm měsíců před řádným termínem. Nadcházející volby se budou nově konat podle upraveného volebního systému, který může mít na německé politické prostředí významný dopad. Představme si proto nová volební pravidla a jejich možné důsledky. 

‍

Jak funguje nový volební systém v Německu?

Současný volební systém rozděluje 630 mandátů, o které se bojuje ve 299 většinových obvodech a v 16 spolkových zemích. Novinkou je nejen počet mandátů, ale také skutečnost, že počet mandátů nelze překročit. Jak to funguje v praxi?

Když jde německý volič k volbám, dostane dva hlasovací lístky. Volič má možnost vyjádřit svůj hlas prostřednictvím tzv. prvního hlasovacího lístku (Erstststimme), kterým se hlasuje pro kandidáty (nikoliv strany) účastnící se voleb ve většinových volebních obvodech, a také prostřednictvím tzv. druhého hlasovacího lístku (Zweitstimme), kterým se hlasuje pro celostátní stranické kandidátní listiny. Tyto hlasy se pak přepočítávají podle systému poměrného zastoupení.

Skutečné rozdělení mandátů probíhá na dvou úrovních a je ovlivněno poměrnou složkou, tj. odevzdanými platnými druhými hlasy. Nejdříve se na federální úrovni rozdělují mándáty mezi strany, které překročily volební práh. Tento práh je na celostátní úrovni stanoven na 5 %. Dá se však obejít. A to v případě, pokud strana nezískala tento podíl hlasů, ale zvítězila ve třech většinových obvodech. Zároveň se toto pravidlo na strany národnostních menšin. Poté se počet mandátů jednotlivých stran na celostátní úrovni rozdělí mezi jednotlivé spolkové země podle počtu odevzdaných druhých preferenčních hlasů v těchto zemích. V obou procesech se pro přepočet používá tzv. metoda Sainte-Laguë. 

Kandidáti, kteří uspějí ve většinových volebních obvodech, mají ze zákona přednostní právo být zvoleni před kandidáty na kandidátních listinách. To však automaticky nezaručuje jejich zvolení. Pokud v dané spolkové zemi počet vítězů ve většinových obvodech přesáhne počet mandátů přidělených na základě druhých hlasů, dostane se do Spolkového sněmu pouze počet kandidátů odpovídající tomuto limitu (Zweistimmendeckung - princip pokrytí druhými hlasy). Na mandát by měli nárok pouze kandidáti s nejvyšším podílem hlasů. Pokud strana získá pouze jeden nebo dva většinové obvody, aniž by překročila pětiprocentní hranici, tyto mandáty jí navzdory vítězství nezůstanou. Lépe si to možná představíte u příkladů níže.

‍

V minulosti byl Spolkový sněm nafukovací 

Současná podoba německého volebního systému je jeho novou verzí. Spolkový sněm však upravil své dlouholeté fungování teprve nedávno. Největší změnou bylo zavedení pevného počtu 630 mandátů. Před touto změnou fungovaly volby systémem „překrývajících se“ a „vyrovnávacích“ mandátů.

Na rozdíl od současných pravidel měli v minulosti vítězové ve většinových obvodech právo na mandát ve Spolkovém sněmu zaručené. Tento systém vytvořil „překrývající se mandáty“, které převyšovaly počet mandátů přidělených na základě druhých hlasů. Aby se zabránilo disproporci, byla ostatním stranám přidělena „kompenzační křesla“. To znamenalo, že oproti základnímu počtu 598 křesel se parlament mohl výrazně nafouknout. Tomu napomohlo zvýšení počtu menších stran a jejich rostoucí síla na úkor tradičně silných stran, jako jsou CDU/CSU a SPD, jak je patrné z tohoto grafu. Je také vidět, že při standardizovaném souboru 630 mandátů se Bundestag vrátí k menším počtům z předchozích období.

‍

Co čekat od nového systému?

Pokud jde o výstupy, nový volební systém pravděpodobně nepřekvapí svými výsledky. Díky kompenzačním mandátům se do volebních výsledků promítly poměrné výsledky druhých hlasů, které voliči odevzdali jednotlivým stranám, přičemž první hlasy hrály většinou pouze druhořadou roli. Podobně tomu bude i v nově nastaveném volebním systému, v němž mají druhé hlasy ještě silnější pozici. 

Tento systém pravděpodobně nebude mít výrazný vliv na celkové výsledky voleb, ale pravděpodobně ovlivní jednotlivé kandidáty a jejich voliče. Jak již bylo zmíněno, existuje vysoká pravděpodobnost, že někteří kandidáti, kteří zvítězí ve svých většinových obvodech, se do Spolkového sněmu nedostanou. Nový systém sice vyřešil problém rostoucího počtu poslanců, ale zároveň částečně oslabil vazbu mezi voličem a jeho volebním obvodem a přenesl větší váhu na poměrnou složku systému. Systém také může voliče zmást, protože kandidáti, které volili a kteří vyhráli v jejich volebním obvodu, nakonec nebudou skutečnými vítězi a do parlamentu se nedostanou. 

‍

Jaké konkrétní dopady to může mít?

Tento scénář by mohl nastat v Bavorsku, baště konzervativní strany CSU, kde často získává velkou část mandátů. Pokud bychom vzali situaci v Bavorsku v roce 2021 a aplikovali ji na nový volební systém, výsledek by vypadal následovně: 

Konzervativní CSU by v Bavorsku získala 45 ze 46 možných většinových mandátů, ale podle druhých hlasů a jejich poměrného přerozdělení by získala pouze 34 mandátů. Podle nového systému, který vyžaduje, aby přímé mandáty byly plně pokryty poměrnými mandáty, by se do parlamentu dostalo pouze 34 ze 45 vítězných mandátů. Byla by sestavena tabulka s kandidáty a jejich podílem hlasů ve volebních obvodech, přičemž 11 kandidátů s nejnižším podílem by zůstalo mimo Parlament.

Podobně mohou dopadnout také kandidáti strany Die Linke, kteří podle volebního modelu YouGov pravděpodobně nesplní podmínky pro vstup do parlamentu. Pokud se tak stane a jeden nebo dva z jejích kandidátů ve svých volebních obvodech zvítězí, mandát kvůli nutnosti získat alespoň tři volební obvody stejně nakonec nezískají, a to i přes vysokou popularitu ve svém volebním obvodě.

Celkově lze říci, že nový volební systém sice řeší problém nafouknutí parlamentu, ale zároveň vyvolává další problém - vytváří mechanismus, kdy vítězní kandidáti v jednomandátových obvodech nemusí získat mandát a kdy je podkopána původní myšlenka přímého spojení mezi voliči a jejich zástupci na místní úrovni. V konečném důsledku se tak systém (přinejmenším mechanicky) posouvá směrem k poměrnému modelu založenému na kandidátních listinách, navíc s oslabením přímé volby.

‍

Zdroje: 

Bundeswahlgesetz (BWG) 

Wahlsystem der Bundestagswahl 2021

Federal Elections 2025 Germany

‍

‍