Umíte správně označit volební lístek pro komunální volby? Pro volby do obecních zastupitelstev se u nás používá opravdu složitý volební systém. Možná už jste slyšeli, že se v něm dá křížkovat (panašovat) jednotlivé kandidáty napříč stranami. Ale není to tak snadné. A když to uděláte špatně, můžete přidělit hlas úplně někomu jinému, než jste vlastně vlastně chtěli. Ukážeme vám, jak na to.
Vícehlasé volební metody umožňují voličům přesněji vyjádřit své preference a pomáhají tak ke zvolení kandidátů, kteří voličům co nejvíce vyhovují. To ale neznamená, že se na nich nedá nic zkazit. České komunální volby vícehlasým metodám totiž zrovna dobrou reklamu nedělají. Volební systém je navíc nebývale složitý. V čem je problém? Pojďme se na to podívat:
Představme si, že jste občany malé obce, která si volí pět zastupitelů. Na každé z kandidátek tak bude zpravidla pět kandidátů a vy máte pět hlasů. Volíte-li volební stranu jako celek zaškrtnutím čtverečku, znamená to, že jste dali hlas každému kandidátovi této strany:
Stejně, jako kdybyste udělali křížek u každého z nich:
Mezi nimi už si ale nemůžete vybírat. Preferenční hlasy v takové podobě, jako je znáte třeba z voleb do Sněmovny nebo do krajů, v komunálních volbách neexistují. Na takto vyplněném volebním lístku níže se ke křížkům u kandidátů nepřihlíží, a váš hlas se počítá pro všechny kandidáty dané strany. Tedy i pro kandidáta 1 a 3, které jste chtěli přeskočit:
Celý váš hlas bude neplatný, pokud zaškrtnete více než jednu volební stranu:
Možná máte svou oblíbenou stranu, ale kromě ní máte své favority i na jiných kandidátkách. Svůj hlasovací lístek pak můžete upravit třeba nějak takto:
Tomu se říká panašování. Teoreticky to znamená, že hlasy z posledních míst vybrané volební strany se přesunou zvoleným kandidátům mimo volenou stranu. Reálně ale vůbec není jisté, že právě jim váš hlas připadne. Při sčítání hlasů se totiž nejprve počítá, které strany překročily pětiprocentní uzavírací klauzuli, a kolik má která z nich dostat mandátů. Zastupitelská křesla se pak přidělují od prvního místa kandidátky volební strany, a přeskočit z pozice na konci kandidátky je mnohem složitější než třeba ve volbách do Sněmovny. Aby byl kandidát zvolen ze zadního místa, musí mít o 10 procent víc hlasů, než je průměr u dané strany. Pokud tedy průměrný kandidát dané strany získal třeba 100 hlasů, musí jich náš kandidát ze zadních pozic kandidátky získat 110.
Mějme přitom ale na paměti, že voliči, kteří zatrhli celou danou stranu, nemůžou vůbec nijak ovlivnit, kolik hlasů získá který kandidát. Právě naopak. Rozhodnou-li se panašovat, utíkají hlasy právě kandidátům z posledních míst kandidátek, aniž by to volič chtěl nebo do toho zasahoval. Oněch 10 procent nad průměr tedy musí nahnat jen panašující voliči, kteří nevolí stranu jako celek - a musí jich být dost na to, aby převážili i voliče dané strany, kteří nepanašují. Výsledkem je, že ve velkých městech se přeskočení zadních kandidátů na přední příčky skoro neděje.
A i v malých obcích se velmi často stane, že místo svých favoritů pomůžete ke křeslu jedničkám a dvojkám jejich strany:
Úspěch kandidáta ze zadních míst je pravděpodobnější jen tehdy, uchází-li se o hlasy voličů jediná kandidátní listina:
A stejně je tomu tak, pokud nehlasujete pro žádnou stranu, a jen své hlasy rozdělíte konkrétním kandidátům:
Své hlasy totiž odevzdáváte primárně dané straně, a tedy kandidátům na tolika jejích předních příčkách, kolik získala daná kandidátka mandátů:
Kandidátům, které doopravdy chcete volit, připadnou jen tehdy, pokud bude dostatek lidí přemýšlet stejně jako vy.
Při volbě napříč stranami si také dejte pozor, abyste neoznačili víc kandidátů, než kolik máte hlasů. V tom případě je totiž celý váš lístek neplatný:
Označit méně kandidátů naopak můžete bez obav. Oberete se tak ale o část možnosti rozhodnout o složení budoucího zastupitelstva:
Jak vidíte, volební systém do obecních zastupitelstev je sice vícehlasý, ale ve skutečnosti lidem dává celkem malou možnost rozhodovat o konkrétních kandidátech a může náš hlas přihrát někomu, koho vůbec volit nechceme. Za to bývá odborníky často kritizován. Neznamená to ale, že panašovat nemá nikdy smysl. Někdy jsou skutečně na nevolitelných pozicích umístěni kandidáti, na nichž se shodne velká část elektorátu, a byla by škoda vzdávat se možnosti udílet hlasy napříč kandidátkami. Myslete ale na to, jak systém doopravdy funguje, až se budete rozhodovat, koho volit.