Článek
Demokracie a svoboda

Jak vést nemožné konverzace: Velmi praktický návod

Publikováno dne:
30.3.2020

Představte si, že jdete na návštěvu ke svému strýci, který volí naprosto odlišnou politickou stranu než vy. Když se během rodinného oběda stočí řeč k politice, pustíte se do rozhovoru? Zastávat odlišné názory v diskuzi, ať už jde o volbu prezidenta či témata jako migrace, globální oteplování či Evropská unie, může být často velmi náročné, a dokonce to občas vede k narušení vztahů. Například ve Spojených státech každý šestý Američan tvrdí, že se kvůli výsledku prezidentských voleb v roce 2016 přestal stýkat se svým příbuzným či přítelem. Z důvodu možného vyhrocení situace se lidé kontroverzním tématům raději úplně vyhýbají, tím se ale okrádají o možnost své vlastní názory revidovat, změnit, či se naučit dobře argumentovat. Neschopnost otevřít se názoru oponenta a díky tomu se přiblížit pravdě, může být pro naši společnost tragická.

Jak tedy vést tyto “nemožné konverzace”? Americký filozof Peter Boghossian přichází s pravidly pro lepší konverzaci, mezi nimiž jsou tyto čtyři tipy:

1. Nebojme se zpochybnit vlastní názor

Efekt nazývaný iluze explanační hloubky, jenž popisuje lidskou tendenci předpokládat, že rozumíme složitým věcem mnohem lépe než ve skutečnosti, nás může učinit hluchými k názoru druhého. Proto je dobré nenechat se převálcovat vlastním sebevědomím, ale klást v konverzaci co nejdetailnější otázky jak sobě, tak svému konverzačnímu partnerovi. Takové otázky mohou dovést obě strany k zpochybnění jejich názoru, a tím zmírnit extrémní stanoviska.

2. Dobré úmysly

Možná nás to překvapí, ale většina lidí nemá špatné úmysly, nýbrž chtějí pro sebe a ostatní to nejlepší. Jen jim často chybí dostatek informací. Vzpomeňme například na dobu, kdy lékaři pouštěli žilou. Dělali tak s dobrými úmysly, jen tehdy ještě nevěděli, že to lidem může velmi uškodit. I když se nám názor našeho oponenta nelíbí a možná nás dokonce pobuřuje, zkusme uznat, že má dobré úmysly. Učiníme-li tak, druhá strana pravděpodobně zmírní své extrémní názory a navíc se bude v konverzaci snažit našemu tvrzení dostát.

3. Extremismus na naší straně

Nebojme se přiznat, že i na naší straně existují extrémisté a řekněme, proč se s nimi neztotožňujeme, proč nezastáváme stejné postoje. V momentě, kdy se vymezíme vůči extremistům, přestaneme být v očích svého názorového oponenta součástí skupiny jeho nepřátel, díky čemuž bude otevřenější vůči našim názorům.

4. Společná řeč

Zkusme používat jazyk pro spolupráci. Místo „tvůj názor/tvé tvrzení“ použijme „tento názor/toto tvrzení“ a místo „ty/vy“ „my“. „Jak to víme? Proč se nad tím více nezamyslíme?“ Zároveň nezapomínejme v diskuzi mluvit o názorech, nikoliv o lidech, kteří je zastávají. Díky tomu nebude našemu oponentovi připadat, že na něj útočíme, a tak se místo na svou sebeobranu bude soustředit na naše argumenty.

A proč je tak důležité vést “nemožné konverzace”? Jak argumentoval již John Stuart Mill ve svém spise O Svobodě: ,,Jestli ztratíme tak důležitý prostředek pro jasné a živé pochopení pravdy, jako je nutnost ji vyargumentovat a bránit proti oponentům, ztratíme zároveň významnou část hodnoty oné pravdy, aniž bychom ji čímkoliv nahradili.”

Kolektiv autorů Institutu H21

info@ih21.org
Zobrazit profil

Další aktuality

Naše nejnovější texty nebo videa
IH21
Slovo ředitele Jana Hořeňovského
Prvního ledna 2025 jsem se stal ředitelem Institutu H21. V souvislosti s touto změnou cítím potřebu vysvětlit a osvěžit
Přečíst článek ...
Volební metody
Předčasné volby v Německu: Nový volební systém může voliče překvapit
Německo se připravuje na předčasné volby, které jsou důsledkem pádu chatrné vládní koalice. Tyto volby však budou výjime
Přečíst článek ...
IH21
Institut H21 nově povede Jan Hořeňovský
Institut H21 založený Karlem Janečkem mění své vedení. Od 1. ledna nahrazuje Jan Hořeňovský dosavadního ředitele Adama R
Přečíst článek ...