Opravdu pomáhá metoda voličům hlasovat podle svého srdce?

Již Allan Gibbard svým teorémem z roku 1973 dokázal, že v podstatě jakákoliv volební metoda pro volbu jednoho vítěze je zranitelná vůči strategickému hlasování, některé metody více, některé méně. Situací, kdy se může volič strategicky rozhodnout pro neupřímnou volbu, je hned několik. Častým příkladem může být tzv. kompromis, kdy volič nevolí pro kandidáta, kterému by dal hlas nejraději proto, že se domnívá, že takový kandidát nemá šanci na úspěch a volič nechce nechat svůj hlas propadnout. Dalším příkladem může být třeba takzvaný burying. O něm a dalších typech strategického hlasování si můžete přečíst v našem slovníčku. Pokud tedy chceme, aby spektrum našich volených zástupců odpovídalo skutečným preferencím voličů, měli bychom preferovat takové metody, které umožní voličům hlasovat co nejvíce upřímně. Je takovým nástrojem právě metoda D21?

‍

Strategické hlasování v D21 – Janečkově metodě bez minusových hlasů

Efekt více hlasů přináší voličům oproti jednohlasým volebním metodám, které doposud převažují, větší možnost hlasovat upřímně. Pokud jejich nejpreferovanější kandidát nemá ve volbách šanci na úspěch, tak mu stále mohou udělit jeden ze svých hlasů a poté ještě hlasovat pro přijatelnějšího ze dvou hlavních favoritů voleb (tzv. kompromis). Dále zde existuje možnost tzv. buryingu (snížení šancí jiného kandidáta, který ohrožuje voličova oblíbence), avšak jen ve spíše neobvyklém scénáři, kdy dva nejpreferovanější voličovi kandidáti jsou zároveň i největší favorité voleb. Zde může být pro voliče strategicky výhodné hlasovat jen pro jednoho kandidáta, i když by při své upřímné volbě udělil hlas oběma kandidátům. Toto chování však nebude příliš časté, protože pokud má volič silný pozitivní vztah k oběma kandidátům, tak bude spokojený s výsledkem, ať už vyhraje první nebo druhý kandidát, a nemá tak silný důvod ke strategické volbě.

‍

Strategické hlasování v D21 – Janečkově metodě s minusovými hlasy

Minusové hlasy mírně zvyšují motivaci voličů k buryingu, protože nyní mohou voliči největšímu soupeři svého favorita dát místo plusového hlasu (či zaujmutí neutrálního stanoviska) hlas minusový, aby zvýšili rozestup mezi těmito dvěma kandidáty. Pokud by k takovému chování motivovali své voliče samotní kandidáti, tak by tím mohli spíše utrpět, protože cíl jejich negativní kampaně by určitě podnikl odvetnou protikampaň, čímž by k sobě tyto dva tábory akorát přilákaly minusové hlasy, což by nebylo výhodné ani pro jednoho z nich.  Udělení minusových hlasů mezi voliči nejsilnějších kandidátů by tak pravděpodobně nebylo příliš časté, avšak někteří voliči by takového chování ve snaze maximalizovat užitek svého minusového hlasu nejspíše využili.

‍

Někteří voliči, kteří by upřímně udělili jen jediný hlas, by také mohli uvažovat nad strategickým udělením druhého hlasu nějakému kandidátovi bez šancí, aby získali možnost udělení minusového hlasu. Jelikož by volič ale musel detailně znát výsledky předvolebních výzkumů, aby toto chování bylo efektivní, a navíc zároveň překonat psychologickou bariéru hlasování pro kandidáta, kterého vůbec nechce, tak se nedá očekávat, že by k tomuto chování přikročila větší část voličů.

‍

Na úrovni kandidátů se zde díky efektu více hlasů může voleb účastnit více kandidátů, kteří by v systému relativní většiny byli znevýhodněni tříštěním hlasů. Minusový hlas také může teoreticky motivovat k nasazení dalšího polarizujícího kandidáta, aby se minusové hlasy roztříštily. V praxi by však takový "negativní magnet" musel být dostatečně populární. Navíc by tímto aktem ohrozil svou případnou další politickou kariéru. Nedá se tedy očekávat, že by se tato strategie v reálných volbách používala.

‍

Odolává D21 strategickému hlasování lépe než jiné metody?

D21 – Janečkova metoda bez minusových hlasů si ve srovnání s jinými metodami vede velmi dobře z hlediska zranitelnosti strategickým hlasováním. Kdyby byla dnes implementována v některých českých většinových volbách (například k výběru prezidenta nebo senátorů), oproti současnému volebnímu systému by voliči měli volnější ruce k tomu, aby hlasovali pro svého oblíbence bez ohledu na to, jak si vede v předvolebních průzkumech. Navíc metoda nenabádá k tomu, aby voliči poškozovali největší konkurenty svých preferovaných kandidátů.

‍

V případě varianty D21 s minusovými hlasy je potřeba být opatrnější. Někteří voliči by totiž mohli minusový hlas použít jako zbraň proti nejsilnějším protivníkům, místo aby s ním zacházeli jako s nástrojem pro eliminaci “největšího zla”. Data z průzkumů nám ukazují, že voliči se takto obvykle nechovají: největší rivalové dokonce často sdílí více plusových hlasů, než kolik jejich voliči udílejí konkurentům minusů. Než si však voliči i kandidáti na volbu vícehlasou metodou zvyknou a naučí se ji plně používat, doporučujeme začít s variantou D21 – Janečkovy metody bez minusového hlasu.