Ohlédnutí za uplynulým rokem a PF2023

Stěžejní událostí letošního roku byla bezpochyby neospravdlnitelná invaze Ruska na Ukrajinu na konci února. Tento akt necivilizované brutality šokoval celou západní civilizaci a přinesl určité vystřízlivění z milosrdného pocitu bezpečí, který si naše společnost za poslední dekády vybudovala. Zárodek strachu, který válka na Ukrajině vyvolala, měl však paralyzující efekt i na základy naší svobodné společnosti. V reakci na konflikt došlo k vypnutí několika webů propukla poměrně široká diskuze o tom, tak se bránit dezinformacím. Tým našich odborníků proto připravil policy paper: Dezinformace a svoboda projevu v čase války na Ukrajině. Ten se stal také nosným základem pro Doporučení: Vypínání serverů je jen střípek v boji proti dezinformacím, které jsme vypracovali spolu s dalšími neziskovými organizacemi. 

Boj s dezinformacemi motivovaný sebelepším úmyslem by totiž v žádném případě neměl vést k omezování jednoho ze základních pilířů demokratické společnosti, totiž svobody projevu. Ta je naším hlavním nástrojem v obhajobě všech dalších svobod. I proto jsme se v červnu rozhodli podat společně s Otevřenou společností žalobu na Ministerstvo vnitra, které v únoru prostřednictvím společnosti spravující internetové domény vypnulo některé weby. Naše žaloba však nebyla prvoplánovou snahou trestat ministerstvo za krizové rozhodnutí, ale pomoci v atmosféře obav z dezinformací otevřít debatu o důležitosti obrany svobody slova a potřebě nastavit jasně formulovaná pravidla, za kterých bude moci stát přistoupit k některým cenzurním mechanismům.

Svoboda se stala také ústředním tématem 4. ročníku našeho mezinárodního symposia Demokracie v 21. Století: Smysl svobody, kde opět vystoupili experti na nejrůznější oblasti svobody z předních světových univerzit. Nechyběly osobnosti jako kognitivní vědec John Vervaeke, odborník na svobodu projevu Jacob Mchangama, sociolog Frank Furedi či odborník na umělou inteligenci Henrik Sætra. Ti se ve svých přednáškách zaměřili na aktuální problematiky spojené s tématem svobody jako vliv umělé inteligence na naši svobodu, smysl svobody či potřebě bránit svobodu projevu jakožto jeden z hlavních pilířů demokracie. 

Tomuto tématu se také věnuje v pořadí již třetí kniha, kterou jsme se rozhodli přeložit a vydat v Česku. Je jí Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě a přináší sondu do dějin svobody projevu. Ta opakovaně ukazuje, že bez svobodného sdílení myšlenek a názorů se pokrok a lidské prospívání neobejdou. Jasně dokládá, jak důležitá je svoboda projevu pro demokracii, a také kolik toho můžeme ztratit, pokud přestaneme být ostražití a zapomeneme ji bránit. 

Ač se může zdát, že jsme se letos hodně soustředili na téma svobody projevu, nezapomněli jsme se věnovat i volebním systémům. Ba naopak. Na poli výzkumu volebních systémů slavíme letos hned několik značných úspěchů. V odborném politologickém časopise Acta Politologica vyšel týmu našich expertů článek, který se věnuje loňské změně volebního zákona. Tu minulý rok inicioval Ústavní soud především kvůli nepoměrnosti volebních výsledků. A v prestižním odborném žurnálu Politologický časopis také vyšla studie naší kolegyně Zuzky, která se věnuje tzv. “kroužkování” ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve které analyzuje, jaký vliv mělo kroužkování na volební výsledek politických stran a jak přispělo k navýšení počtu žen ve Sněmovně. 

Připravili jsme pro vás také několik příspěvků, které se věnovaly volbám a volebním systémům významných evropských států. Podívali jsme se na to, proč je tak obtížné v Maďarsku porazit vládní stranu Viktora Orbána. A samozřejmě jsme se věnovali také prezidentským volbám ve Francii, kde jsme vám ukázali, jak volební systém zasahuje do výběru francouszkých prezidentů. Významné, i když méně populární volby se však letos konaly také u nás v České republice. V září jsme měli možnosti volit do zastupitelstev obcí a také vybrat třetinu senátorů. A protože pro komunální volby používáme v Česku velmi složitý volební systém, který umožňuje “panašování” (křížkování napříč kandidátními listinami), posvítili jsme si na to, jak tento nástroj efektivně využít a neudělat v volbách příliš mnoho chyb. Druhé zmíněné volby, tedy ty senátní, trpí již mnoho let jedním zásadním problémem - velice nízkou volební účastí. Ta vede k tomu, že mají senátoři poměrně slabou legitimitu a řada politiků proto volá po zrušení Senátu jako celku. My si myslíme, že Senát je důležitou a potřebnou pojistkou demokracie, nicméně jeho problémy by, spíše než jeho úplné zrušení, vyřešila změna volebního systému. Pro Senát by přitom byla velice vhodná volební metoda D21, která je jednokolová a přináší konsenzuální výsledky.

O výhodách volební metody D21 jsem koneckonců pochopitelně připravili také několik zajímavých výstupů. Ukázali jsme, v čem spočívají její výhody oproti jiným volebním metodám v našem velkém srovnání volebních metod. Ukázali jsme, proč by nám pomohla zbavit se potřeby volit “menší zlo” a naopak hlasovat srdcem. A také, zda jsme za dobu, co se věnujeme zkoumání volebních metod, neobjevili nějakou, která by všechny výhody metody D21 plnila ještě lépe.

Aby náš obsah byl nezaměnitelný a autentický, provedli jsme drobný rebrand naší organizace. Máme novou vizuální identitu, včetně loga a zbrusu nové webové stánky, které věříme, že jsou přehlednější a lépe se na nich hledá náš obsah. Stále pro vás natáčíme řadu videí, která pomáhají vysvětlit některé problematické aspekty volebních systémů. Vydali jsme několik dílů našeho nepravidelného podcastu Společná řeč, kam jsme si pozvali řadu zajímavých odborníků z Česka i ze zahraničí.

A jaké si dáváme předsevzetí do příštího roku? Více se vídat s Vámi, našimi příznivci a podporovateli. Po letech, kdy setkávání bylo velmi limitováno pandemií a protiepidemickými opatřeními. Kdy jsme se pokaždé pevně drželi palce v naději, že se s Vámi setkáme alespoň během našeho symposia, bychom rádi našli více prostoru k diskuzi o důležitosti volebních systémů a k debatě o aktuálních problémech společnosti a demokracie.
‍
Děkujeme Vám za přetrvávající přízeň a přejeme Vám co možná nejpoklidnější prožití vánočních svátků, hodně zdraví do nového roku a šťastnou ruku v následujících prezidentských volbách. Pokusme se více naslouchat odlišným názorům a hledat pochopení pro ty, kteří svět vidí jinak než my. Pojďme pracovat na tom, abychom ve vzájemné odlišnosti spatřovali inspiraci a sílu a ne důvod k nenávisti.

‍