Zhruba 14 % občanů ČR starších 18 let nebydlí v místě svého trvalého bydliště a v době voleb tak musí buď cestovat, nebo si vyřídit voličský průkaz. V absolutních číslech je to více než milion voličů, kterým by pomohla korespondenční volba. Autoři petic za možnost distanční volby v pátek 26. 10. 2018 předali poslancům Společné prohlášení, v němž je vyzývají, aby podpořili existující návrh zákona.
Pod aktuálním návrhem zákona o korespondenční volbě, který předložila Markéta Pekarová Adamová letos v červnu, je podepsáno 28 poslanců z TOP 09, STAN, Pirátů, ODS a KDU-ČSL. Tento návrh je nyní zařazen na schůzi Sněmovny a čeká na projednání v prvním čtení – to ale může trvat ještě dlouho. Předkladatelé proto chtějí nechat hlasovat o jeho dřívějším projednání, i s odkazem na zájem veřejnosti o toto téma. „V obecné rovině současný návrh zákona podporujeme, máme k němu jen několik výtek technického charakteru,” uvedl Vojtěch Pikal z Pirátů, jeden z poslanců, kteří dnes Společné prohlášení od občanů obdrželi.
„Pod návrhem jsme podepsaní a podporujeme ho, jsem ale skeptický k tomu, zda se jej podaří v tomto volebním období schválit, protože to opatření se vládním stranám příliš nehodí,” vyjádřil obavu předseda STAN Jan Farský. Z našeho průzkumu od Medianu vyplývá, že 45 % voličů ANO zavedení korespondenční volby podporuje, u voličů ČSSD je to 35 %. Pozitivně se k tématu nedávno vyslovil v pořadu Otázky Václava Moravce také ministr vnitra Jan Hamáček. Připustil, že by se opatření mohlo týkat i Čechů, kteří jsou v zahraničí krátkodobě, nebo jen v době voleb nejsou doma.„Teď si musí vyzvedávat voličský průkaz, potom v tom místě hledat volební místnost, takto by se to vyřešilo,“ uvedl. Kladně se v tomtéž diskusním pořadu vyjádřil i předseda Lidovců. „Zavedení korespondenční volby by bylo fér vůči lidem, kteří nás reprezentují v zahraničí, především vůči vědcům a dalším lidem, kteří mají někdy potíže cestovat stovky kilometrů kvůli volbám,“ prohlásil Pavel Bělobrádek.
Výzvu od občanů dnes převzali kromě Bělobrádka a Farského také předsedkyně petičního výboru Helena Válková (ANO), Leo Luzar (KSČM), Vojtěch Pikal (Piráti) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Situace volby mimo domov se dle zmíněného průzkumu nejvíce týká mladých lidí, ve věkové kategorii 18–29 let dokonce každého třetího voliče (30 %), každého třetího občana žijícího v Praze a každého pátého na Plzeňsku. Ve skupině, která uvedla, že chodí k volbám, jich jenom 10 % bydlí mimo trvalé bydliště, naproti tomu u skupiny respondentů, která avizovala, že se k příštím volbám nechystá, je to dvakrát tolik (20 %).
„Mnoho z nás žije dlouhodobě v zahraničí, vychováváme své děti s dvojím občanstvím a chceme jim jít příkladem v plnění občanských povinností. Mnohahodinové cesty na konzuláty a velvyslanectví však i nám zabraňují v našem právu volit,“ stojí ve Společném prohlášení autorů petic, pod kterým jsou kromě Kateřiny Písačkové za IFD21 podepsaní Alexandra Čadová, lékařka a předsedkyně Krajanského spolku Čechů a Slováků v Asturii ve Španělsku, Marta McCabe, zakladatelka České a Slovenské školy v Severní Karolíně, Jitka Sebek, učitelka v Minnesotě a Ladislav Půst z Fyzikálního ústavu AV ČR, mj. autor otevřeného dopisu českých vědců žijících a pracujících v zahraničí. Občané hodlají podpisy sbírat i nadále a předat je poslancům znovu ve chvíli, kdy půjde zákon do prvního čtení.