Občanskou hrou Prezident 21 jsme veřejnosti chtěli představit D21 – Janečkovu metodu a najít takového prezidenta, na kterém se nejvíce lidí shodne. Hlasovalo se 3 plusovými a 1 minusovým hlasem.
Volební hra Prezident 21 byla vlajkovým projektem Institutu. Naším cílem bylo seznámit širokou veřejnost s fungováním D21 - Janečkovy metody. Využili jsme aktuálního tématu prezidentské volby a online formy hlasování, aby si lidé metodu vyzkoušeli v praxi a pochopili její hlavní výhody. Projekt měl také zvýšit zájem občanů o prezidentskou volbu, nastolit debatu o alternativních volebních systémech i roli nových technologií v politice.
Každý uživatel měl k dispozici 3 plusové a 1 minusový hlas. Hra díky efektu více hlasů našla takového prezidentského kandidáta, na kterém by se česká společnost nejvíce shodla. V době znatelné polarizace české společnosti by zvolení takové osobnosti mohlo pomoci jejímu opětovnému sjednocení. Hra tak ukázala klíčovou vlastnost D21 - Janečkovy metody, který vždy nachází nejpřijatelnějšího vítěze pro maximální možný počet voličů.
V první fázi projektu, který trval od 21. 12. 2016 do 24. 11. 2017, mohli uživatelé nominovat jakoukoli osobnost, která splňovala podmínky prezidentské kandidatury. Návštěvníci vygenerovali „katalog“ více než 600 populárních českých osobností a politiků, které pak svými hlasy zároveň motivovali ke kandidatuře. V druhé fázi od 24. 11. 2017 už bylo možné hlasovat pouze pro oficiální kandidáty.
Stránka obsahovala veškeré informace o prezidentské volbě, shromažďovala relevantní zprávy z médií a především nabízela detailní profily všech kandidátů. Do hry se nakonec podařilo přímo zapojit všechny kandidáty kromě Miloše Zemana. Před volbami jsme také spustili Volebního rádce, aby si lidé mohli vyzkoušet, se kterým z kandidátů se nejvíce názorově shodnou. Rádce celkem vyplnilo 227 864 uživatelů.
Hra skončila s prvním kolem voleb 13. 1. 2018 a jejím vítězem se stal profesor Jiří Drahoš. Díky efektu více hlasů se na 2. pozici umístil Marek Hilšer. Prezident Miloš Zeman se naopak propadl vlivem udělených minusových hlasů. Ty značí kontroverzní kandidáty, které lidé buď podporují, nebo se vůči nim jednoznačně vymezují.
Cílovou skupinou hry byli oprávnění voliči ČR, tedy muži a ženy starší 18 let s volebním právem. Abychom předešli manipulaci s hlasováním, podmínkou účasti ve hře bylo ověření přes SMS.
Výsledky online experimentu jsme během dnů prvního kola prezidentské volby doplnili o terénní průzkum na reprezentativním vzorku 2 500+ českých voličů, abychom získali přesnější data. Výzkum pro nás realizovaly agentury MEDIAN a STEM/MARK. Terénní průzkum potvrdil vítězství Jiřího Drahoše a zpřesnil pořadí ostatních kandidátů oproti výsledkům online hry.
Hra ukázala, že metoda s více hlasy je pro voliče přirozeně pochopitelná. Analýza výsledků dokládá, že kdyby Češi mohli používat více hlasů, volby by dopadly jinak a větší část české populace by byla s výsledkem spokojena. Mezi hlavními rivaly volby - Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem - existoval významný překryv voličů: celkem 33 % voličů Miloše Zemana udělilo jeden ze svých dalších hlasů také Jiřímu Drahošovi, opačně to bylo o 5 % méně.
Aktuálně platným dvoukolovým většinovým systémem prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman, ačkoli je silně polarizujícím kandidátem. Jeho voliči jsou výrazně vyhranění a méně ochotní sympatizovat s jinými kandidáty. 83 % účastníků průzkumu využilo možnost udělit více hlasů, minusový hlas využilo 77,5 % respondentů. Naopak menšina, 17 % voličů, se rozhodla využít pouze jeden hlas. Dvě třetiny z těchto voličů pak hlasovaly právě pro současného prezidenta. Největší podíl elektorátu, který se drží udělení jednoho hlasu, tvořili voliči KSČM (35 % z nich), lidé se základním vzděláním (28,1 % z nich) a lidé starší 70 let (25,1 % z nich). Naopak lidé s vyšším vzděláním a mladí lidé častěji rozdělili všechny hlasy, a tedy naplno využili potenciálu D21 - Janečkovy metody.
Můžete si také prohlédnout: