Volební metody
Rumunsko je již více než půl roku ochromeno sérií bezprecedentních volebních a ústavních otřesů, které vyvolaly pochybno
Přečíst článek ...
Rumunsko je již více než půl roku ochromeno sérií bezprecedentních volebních a ústavních otřesů, které vyvolaly pochybnosti o stabilitě jeho demokratických institucí. Od šokujících výsledků prvního kola prezidentských voleb, přes plošné přepočítávání hlasů, zrušení celého volebního procesu Ústavním soudem až po rozhodnutí o vyloučení favorita z kandidatury. Tyto události vytvořily právní a politické vakuum, v němž se Rumunsko nachází dodnes. Květnové prezidentské volby tak budou nejen završením volebního procesu, ale také příležitostí ukončit dlouhé období nejistoty a vrátit se k normálnímu fungování veřejných institucí.
Rumunsko čekají prezidentské volby. První kolo se uskuteční 4. května, druhé kolo o dva týdny později, 18. května. Pro rumunské občany to bude druhá příležitost za posledních sedm měsíců vyjádřit svůj názor na prezidentské kandidáty ve volební místnosti. Tento neobvyklý volební cyklus je důsledkem zrušení původních prezidentských voleb rumunským ústavním soudem a následného vyhlášení nového termínu.
Podívejme se společně na to, jak se Rumunsko do této bezprecedentní situace dostalo. Ve stručném přehledu shrneme klíčové události posledních měsíců a podíváme se, co mohou přinést nadcházející prezidentské volby.
Volební systém používaný v prezidentských volbách je klasický dvoukolový systém. Ve volbách zvítězí kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů; pokud se tak nestane,přijde na řadu kolo druhé, ve kterém se utkají se dva kandidáti, kteří v kole prvním získali nejvíce hlasů.
Ještě před úvodním prvním kolem voleb zasáhlo rumunskou politiku kontroverzní rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud zakázal političce Dianě Șoșoacă kandidovat. Soud zdůvodnil stažení její kandidatury tím, že kandidátka projevila protidemokratické názory, postoje a činy a také podpořila vystoupení Rumunska z euroatlantických struktur. Podle Ústavního soudu byly tyto postoje neslučitelné s funkcí prezidenta jako garanta ústavního pořádku, a tedy s možností kandidatury.
V tento den se konalo první kolo prezidentských voleb. Překvapivě v něm zvítězil krajně pravicový kandidát Călin Georgescu, na druhém místě se umístila centristická, proevropská kandidátka Elena Lasconiová. Těsně třetí skončil kandidát vládnoucí sociálnědemokratické strany Marcel Ciolacu se ztrátou přibližně 2 200 hlasů. Vzhledem k tomu, že ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, měli do druhého kola postoupit oba opoziční kandidáti.
V důsledku překvapivých a velmi těsných výsledků prvního kola voleb byly toho dne podány stížnosti zpochybňující zákonnost volebního procesu. Stěžovatelé se obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení voleb s odvoláním na údajné porušení volebního zákona. Jejich námitky se opíraly o nesrovnalosti zaznamenané v některých volebních místnostech, konkrétně o rozpory mezi počtem hlasů pro středopravicového kandidáta Ludovica Orbana, který se před hlasováním vzdal své kandidatury ve prospěch Eleny Lasconiové, a oficiálními výsledky. Stěžovatelé tvrdili, že hlasy odevzdané pro Orbána, které nebyly zahrnuty do oficiálních statistik, byly údajně připsány Lasconiové. Stížnosti se týkaly tří volebních okrsků, kde měl Orbán získat 85, 38 a 36 hlasů, zatímco v oficiálních záznamech mu byl v každém okrsku započítán pouze jeden hlas.
O dva dny později Ústavní soud zveřejnil svůj verdikt, v němž nevyhověl žádosti o zrušení volebního procesu, ale bezprecedentně nařídil kompletní přepočítání všech hlasů do 24 hodin. Tato lhůta se však ukázala jako nereálná a soud ji následně prodloužil o další dva dny.
Po přepočítání hlasů soud prohlásil výsledky prvního kola za legitimní a nejasnosti, stejně jako údajné chyby, byly místními volebními komisemi objasněny jako písařské chyby. Celá kauza přepočítávání hlasů však uvrhla zemi do chaosu a vytvořila atmosféru nedůvěry a zmatku. Pokud vás toto téma zajímá, můžete se podívat na naši podrobnější analýzu postupu Ústavního soudu při přepočítávání hlasů.
Zvrat však opět přišel z pera Ústavního soudu. Ústavní soud obdržel od rumunských tajných služeb bezpečnostní informace, které obsahovaly důkazy o nezákonných praktikách napomáhajících kampani Călina Georgescu. Ústavní soud na tyto informace reagoval zpochybněním zákonnosti samotných voleb a celý volební proces zrušil. Argumentoval tím, že vnější vlivy mohly narušit transparentnost a svobodu voleb prostřednictvím manipulace s veřejným míněním, a také obvinil kandidátku z toho, že nedeklarovala finanční prostředky na kampaň. Soud rovněž rozhodl, že prezident Klaus Iohannis bude moci zůstat ve funkci až do zvolení nového prezidenta.
Klaus Iohannis však čelil tlaku nejen z ulice v podobě masových protestů, ale také z parlamentu, kde někteří poslanci oznámili záměr iniciovat jeho impeachment. Iohannis tomuto tlaku neodolal a rozhodl se odstoupit ze své funkce, kterou přenechal předsedovi Senátu.
Călin Georgescu se chystal podat přihlášku k novým prezidentským volbám, ale cestou byl zastaven policejními složkami. Kandidát byl rovněž obviněn z podněcování k činům proti ústavnímu pořádku, podávání nepravdivých prohlášení a zakládání rasistických a antisemitských organizací.
Navzdory závažným obviněním Georgescu plánoval znovu kandidovat. Jeho záměr však zmařilo rozhodnutí Ústředního volebního úřadu, který odmítl zaregistrovat jeho kandidaturu. Úřad argumentoval, podobně jako Ústavní soud loni v říjnu v případě kandidátky Diany Șoșoacă, že kandidát nesplňuje zákonné požadavky a na základě svých veřejně projevených názorů by nebyl schopen hájit ústavní demokratické principy ve funkci prezidenta. Toto rozhodnutí následně potvrdil Ústavní soud, který zamítl Georgescuovo odvolání a definitivně tak potvrdil jeho neúčast v květnových volbách.
Ústřední volební úřad neumožnil političce Dianě Șoșoacăové kandidovat. Pokusila se kandidovat znovu, ale podle úřadu byly její postoje (stejně jako v říjnu loňského roku) opět neslučitelné s prezidentskou funkcí.
Zrušení voleb a diskvalifikace Georgesca z kandidatury otřáslo politickými silami v rumunské politice. Vzhledem k tomu, že Georgescu nemohl kandidovat, vzniklo jeho nepřítomností vakuum, které se snaží zaplnit jiní kandidáti. Nejúspěšnějším z nich je George Simion, který jako předseda pravicově populistické Aliance za jednotu Rumunů dokázal v původních volbách obhájit pouze čtvrté místo, tentokrát se mu však do značné míry daří získávat voliče vyřazeného Georgesca a v průzkumech veřejného mínění se pohybuje poměrně pohodlně na prvním místě.
Za ním se v průzkumech pohybují dva kandidáti, Crin Antonescu a Nicușor Dan, kteří se zrušeného listopadového druhého kola voleb nezúčastnili. Antonescu je společným kandidátem vládnoucích stran, které se snaží neopakovat chyby z prvního kola a spojit síly do jednotné kandidátky.
Nicușor Dan je současným primátorem Bukurešti a bývalým členem Svazu pro záchranu Rumunska, strany, ze které pochází i kandidátka Elena Lasconiová. Dan získává podporu podobného voličského elektorátu jako Lasconiová díky svému proevropskému a protikorupčnímu postoji. V průzkumech veřejného mínění ji dokonce dokázal předstihnout natolik, že se její vlastní strana rozhodla strategicky podpořit jeho kandidaturu namísto kandidatury Lasconiové. Dan tak bojuje o druhé místo, zatímco Lasconi, jeden z vítězů zrušeného druhého kola voleb, se v současnosti pohybuje kolem pátého místa.
Posledním relevantním kandidátem je Victor Ponta, bývalý premiér za Sociálnědemokratickou stranu, který však nyní kandiduje jako nezávislý kandidát a díky svému novému nacionalistickému apelu se snaží zaujmout převážně Georgescuovy voliče.
Pokud jde o průzkumy veřejného mínění, je třeba poznamenat, že rumunské průzkumy veřejného mínění nejsou známé svou přesností. V listopadových volbách například vůbec nepředpovídaly vítězství Georgesca a průzkumy jednotlivých kandidátů pro volby v roce 2025 se často pohybují v širokém rozmezí.
Nicméně nejpravděpodobnějším kandidátem, který postoupí do druhého kola, je krajně pravicový kandidát George Simion, který podle průzkumů poměrně pohodlně vede s náskokem kolem 30 %. Souboj o druhé místo však bude mnohem vyrovnanější, a to zejména se dvěma kandidáty: vládnoucím Crinem Antoneskem a opozičním kandidátem Nicușorem Danem. Oba se pohybují v průměru kolem hranice 22 %, což naznačuje těsný souboj. Důležitou roli v tomto souboji může sehrát také Victor Ponta, který se snaží probojovat do druhého kola z pozice černého koně. Kartami může zamíchat i chování voličů Eleny Lasconiové. Ta sice z boje oficiálně neodstoupila, ale strategické hlasování jejích příznivců by mohlo pomoci Nicușoru Danovi získat dostatek hlasů pro postup do druhého kola, zatímco absence strategického hlasování pravděpodobně zajistí rozdělení hlasů napříč liberálním a proevropským spektrem.
Průměr průzkumů za poslední období, zdroj: Politico
Co se týče možných scénářů druhého kola, podle průzkumů agentury Curs by si George Simion poměrně snadno poradil s Nicușorem Danem, ale v souboji s vládním kandidátem Crinem Antoneskem mírně zaostává.
V méně pravděpodobném scénáři má Dan zhruba stejnou podporu jako Victor Ponta a v hypotetickém souboji s Antonescem by rovněž těsně prohrál. Crin Antonescu se tak jeví jako kandidát, který dokáže porazit několik ideologicky odlišných soupeřů a vyjít jako takzvaný Condorcetův vítěz, tedy kandidát, který by zvítězil v přímém souboji s každým z hlavních protikandidátů. Tuto pozici si udržuje především díky své nevyhraněnosti ve srovnání s potenciálními soupeři.
Potenciální scénáře pro druhé kolo, zdroj: Curs
Na druhou stranu se zdá, že Nicușor Dan není schopen dostatečně rozšířit svou voličskou základnu nad rámec svého přirozeného jádra. Přestože George Simion je schopen mobilizovat proti Danovi značnou podporu, jeho voličská přitažlivost proti Antonescovi zjevně naráží na limity.
Ať už květnové volby dopadnou jakkoli, jejich příčiny lze jednoznačně hledat v chaotických událostech posledního půl roku. Zrušení původního hlasování a vyřazení Călina Georgesca z prezidentského klání pravděpodobně povede ke zcela jinému složení druhého kola, než jaké by vzešlo z listopadového hlasování, neboť nikdo z původních vítězů se pravděpodobně nezúčastní konečné volby. Rumunsko tak vstupuje do prezidentských voleb s rozkolísanou politickou scénou a s otřesenou důvěrou značné části obyvatelstva ve veřejné instituce.
_____
1Přestože je registrován jako nezávislý, ačkoli dříve působil jako politik Liberální strany.
2Jedná se o Sociálně Demokratickou stranu, Liberální stranu a strany národních menšin
Zabýváme se výzkumem volebních systémů, implementací D21 – Janečkovy metody a otázkami demokracie.
O nás
Copyright © 2022 Institute H21 z.ú. - Všechna práva vyhrazena.
Design a webové stránky vytvořil Pavel Švejda