Průzkum 2020 - Jak by dopadly volby s více hlasy

Výsledky

‍

Pokud by voliči ve volbách do Poslanecké sněmovny nevolili jedním, ale více hlasy včetně hlasu minusového, čekala by českou politickou scénu významná změna. ČSSD a STAN by posílily na úkor Pirátů a ODS, naopak strany KSČM a TOP 09 by se do Poslanecké sněmovny vůbec nedostaly. Hnutí ANO by i s minusovým hlasem obhájilo svou dominantní pozici. Vyplývá to z analýzy organizace Institute H21, která byla zpracována na základě průzkumu realizovaného výzkumným ústavem STEM.

‍

Volby do Poslanecké sněmovny se konají až v roce 2021, pro politické strany a hnutí se ale už letošní rok nese ve znamení příprav a politických kampaní. Dle aktuálního průzkumu by v klasické volbě jedním hlasem nejvíce hlasů získalo hnutí ANO (30,9 % hlasů), dále Česká pirátská strana (15 % hlasů) a ODS (9,8 % hlasů) spolu s KSČM (9,1 % hlasů). Jako poslední by se do Sněmovny dostaly strany SPD (7,8 % hlasů) a ČSSD (6,6 % hlasů). Do Poslanecké sněmovny by se tedy celkově dostalo šest politických stran. Těsně pod 5% klauzulí, která je vstupenkou do poslaneckých řad, by se ocitla KDU-ČSL (4,7 % hlasů) a za ní STAN (4,3 % hlasů) s Trikolórou (4,2 % hlasů).

‍

Grafika: Porovnání současné metody (1 hlasu) s metodou 2 plusových hlasů

‍

Volbou více hlasy by posílila zejména ČSSD a STAN, nejvíce minusových hlasů by od voličů obdržela KSČM, ANO a Piráti

„Použití dvou plusových hlasů přináší zásadní teoretické i praktické změny oproti jednohlasové volbě. Další, již však menší, vylepšení přináší použití minusového hlasu se třetím plusovým,” říká Karel Janeček, zakladatel Institutu H21. V případě dvou plusových hlasů je největšími skokanem  ČSSD, které by z šestého místa skočilo na třetí. Markantní nárůst je také patrný u hlasů pro STAN, Trikolóru, Stranu zelených a Stranu svobodných občanů, jejichž podpora by jinak zůstala ve volbě jedním hlasem z velké části skryta. Volebními lídry nadále zůstávají hnutí ANO před Piráty.

‍

Možnost volby více plusovými hlasy zvýhodňuje strany, které dokáží získat hlasy i od voličů ostatních stran. Zavedení třetího hlasu tento efekt dále zesiluje. Nejsilnější jsou v tomto ohledu ČSSD, STAN, Piráti a ANO, kteří získávají druhý či třetí hlas od zhruba 15 % voličů. Systém více plusových hlasů nemění pořadí dvou nejsilnějších stran, na prvním místě zůstává hnutí ANO (plusový hlas od 45 % voličů) v závěsu s Českou pirátskou stranou (30 %). Třetí místo však oproti volbě jedním hlasem obhajuje ČSSD (23 %), za ní ODS (21 %), STAN (19 %), SPD (17 %) s KSČM (17 %), Trikolórou (16 %) a KDU-ČSL (14 %). „Po nutné normalizaci plusových hlasů* se při zachování současné 5% klauzule do Sněmovny dostane prvních devět stran oproti šesti v současném systému,” komentuje Jan Oreský, analytik Institutu H21.

‍

* Pokud porovnáváme, kolik stran by ve vícehlasové volební metodě prošlo do Sněmovny za současných podmínek (5% klauzule), tak je nutné upravit zisky stran tak, aby dávaly dohromady 100 %, tj. počet hlasů, které strana obdržela, se podělí celkovým počtem udělených plusových hlasů ve tříhlasé volební metodě. Např. strana KDU-ČSL získala 110 hlasů, celkově bylo v tříhlasé volební metodě rozdáno 1871 plusových hlasů. Normalizovaný zisk KDU-ČSL je tedy 110/1871=5,88 %. Byla by tedy poslední stranou, která by se v tomto volebním systému dostala do Poslanecké sněmovny. Nejvíce si v tomto ohledu polepší STAN, ČSSD, Zelení, Svobodní a Trikolóra, kteří získají mnohem vyšší podíl než v metodě jednoho hlasu.

‍

Grafika: Porovnání současné metody (1 hlasu) s metodou 3 plusových a 1 minusového hlasu

‍

Přidáním minusového hlasu ke třem plusovým mají voliči možnost vyjádřit ve volbách i své antipatie. Nejvíce minusových hlasů získala v průzkumu KSČM, která se tak ve výsledku propadla až do záporných hodnot (-0,3 %). Hnutí ANO a Česká pirátská strana spadají s počtem minusových hlasů na druhé místo. Výraznější procento minusových hlasů pak obdržela také TOP 09, ODS a SPD. I přes zavedení minusového hlasu hnutí ANO zůstalo nejsilnější politickou stranou. Piráty však minusové hlasy odsunuly až na čtvrtou pozici, kdy se před ně dostaly strany ČSSD a STAN, které od voličů nedostaly téměř žádné minusové hlasy. Nejvíce si pohoršily KSČM a TOP 09, které ve výsledném součtu plusových a minusových hlasů spadly až na nejnižší příčky a do poslaneckých lavic se tak vůbec nedostaly. „Po opětovné normalizaci získaných plusových i minusových hlasů se do Sněmovny tentokrát dostalo 10 politických stran. Oproti předchozímu scénáři bez minusových hlasů Strana zelených a Strana svobodných občanů nahradila KSČM,” doplňuje Jan Oreský.

‍

Překryvy hlasů

Čtvrtina voličů ANO sympatizuje s ČSSD, u příznivců Pirátů je populární ODS a STAN

Systém více hlasů také odhaluje sympatie voličů napříč politickým spektrem. Čtvrtina voličů hnutí ANO dala jeden ze svých dalších plusových hlasů ČSSD (25 % voličů ANO), dále Trikolóře (17 % voličů ANO) a SPD (16 % voličů ANO). Respondenti hlasující pro Českou pirátskou stranu další hlasy rozdělili ODS (22 % voličů Pirátů), STAN (21 % voličů Pirátů) a Straně zelených (19 % voličů Pirátů). Mezi vedoucí vládní stranou ANO a nejsilnější opoziční Českou pirátskou stranou je pozoruhodný překryv voličů, kdy více než 12 % voličů těchto stran dalo hlas i té druhé.

‍

Voliči ODS v průzkumu rozdělili další hlasy nejčastěji mezi Českou pirátskou stranu (37 % voličů ODS), TOP 09 (29 % voličů ODS) a STAN (28 % voličů ODS). Třetina voličů ČSSD udělila hlas i KSČM (31 % voličů ČSSD) a ANO (23 % voličů ČSSD), v menší míře KDU-ČSL (15 % voličů ČSSD). Překryv hlasů u voličů ČSSD a KSČM platí i naopak, kdy pro voliče KSČM je druhou nejčastější volbou právě ČSSD (44 % voličů KSČM). „Volební metoda více hlasů prozrazuje mnoho dodatečných informací o preferencích voličů. Překryvy hlasů mohou naznačovat, koho by si voliči dané strany nejvíce přáli jako spojence do případné vládní koalice,” říká analytik Jan Oreský.

‍

Největšími odpůrci ANO jsou voliči TOP 09

Možnost udělit stranám ve volbách minusový hlas ukazuje voličské antipatie. Proti hnutí ANO se nejvíce vymezují voliči TOP 09 (40 % voličů TOP 09), v menší míře pak voliči STAN (24 % voličů STAN) a ODS (22 % voličů ODS). Proti nejsilnějším opozičním stranám jsou v případě Pirátů zejména voliči SPD (42 % voličů SPD), u ODS voliči KSČM (15 % voličů KSČM) a ANO (13 % voličů ANO). Proti KSČM je pak více než pětina voličů všech stran s výjimkou SPD, Trikolóry, ČSSD a ANO. „Vícehlasá volební metoda by oproti současnému systému o dost lépe popsala voličskou podporu jednotlivých stran. Ještě výrazně větší přínos přinese volební systém D21, který pro volby do Poslanecké sněmovny ČR navrhuje dvoumandátové volební obvody (v počtu poloviny poslanců), kde voliči budou mít k dispozici 4 plusové a 1 minusový hlas. Hlasy  se nebudou dávat politickým stranám, ale přímo kandidátům” doplňuje Karel Janeček.

‍

Grafika: Mapa politických stran

* Čím větší je kroužek strany, tím více získala hlasů ve volbách jedním hlasem. Čím více plusových hlasů dali oficiální voliči strany jiné straně v metodě tří plusových a jednoho minusového hlasu, tím blíže si jsou v grafu. Čím více jí dali minusových hlasů, tím dále od sebe jsou v grafu. Čím tmavší modrá je šipka od strany k jiné straně, tím více oficiálních voličů dalo jiné straně plusový hlas (podobně s červenou šipkou a minusovými hlasy). Červené šipky značí, že voliči straně dali více minusových než plusových hlasů. Ponechány jsou jen silnější pozitivní a negativní vztahy (nad 10 % voličů). V grafu nejsou zahrnuti Zelení a Svobodní, protože jim hlas udělilo jen velmi málo respondentů.

‍

Struktura hlasů

Více než polovina respondentů by využila všechny plusové hlasy, tři čtvrtiny pak využily možnosti minusového hlasu.

Necelé ⅘ voličů využili více než jeden hlas, když měli k dispozici 3 plusové a 1 minusový hlas. U jednoho hlasu zůstalo pouze 21,6 % dotazovaných.

‍

Výzkum realizoval neziskový ústav STEM ve dnech 24. 1. – 6. 2. 2020 na reprezentativním souboru 1062 respondentů – obyvatel ČR starších 18 let. Statistická chyba činí kolem ± 2 procentních bodů u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentních bodů. Výše uvedené platí pro volbu jedním hlasem. Výsledné procentuální zisky stran (a posléze i jejich zisky mandátů) jsou spočteny za všechny respondenty, kteří se rozhodli u otázky “Pokud byste (přesto) šel (šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?” uvést preferovanou stranu, což učinilo 793 respondentů.