Kam se zařazují voliči stran na politickém spektru?
Voliči tradičně levicových a pravicových stran se sebeidentifikují na pravolevé škále vcelku očekávaně k orientaci volených stran. Na základě shlukové analýzy se však také ukazuje, jak blízko k sobě v rovině pravolevé orientace mají voliči jednotlivých stran. Zajímavým zjištěním bylo zejména to, že voliči Pirátů, SPD a ANO tvoří jeden z nejtěsnějších shluků. Voliči těchto stran jsou si nejvíce podobní lehkou roztříštěností na pravolevé škále s největším zastoupením středové sebeidentifikace. Voliči levicových stran KSČM a ČSSD tvoří pak jeden shluk levice, avšak pravicové strany takto těsný shluk již netvoří a rozdělují se na dva samostatnější podshluky. Silnější orientací napravo, ale zároveň i silným zastoupením ve středu jsou typičtí voliči TOP 09, Strany svobodných občanů a STAN. Samostatně pak vystupují voliči ODS, kteří se nejvíce koncentrují v pravicových kategoriích a k nim se přibližují voliči Trikolóry, kteří se však vymykají svou roztříštěností, přičemž pětina z nich by se umístila spíše nalevo. Voliči KDU-ČSL vycházejí jako nejvíce středově orientovaní a tvoří často osamocený shluk.
Co se týče spokojenosti s vývojem situace v ČR v závislosti na volené straně prvním hlasem je patrné, že o správném směřování jsou nejméně přesvědčeni komunisté. O nesprávném směřování jsou oproti zbytku voličů (22 %) ve větší míře přesvědčeni také voliči Trikolóry, kdy tento názor zastává necelá třetina z nich. Naopak potenciální voliči ANO jsou o správném směrování přesvědčeni v největší míře.
Největší zájem o politiku uvádějí voliči Trikolóry, a to s velkým náskokem oproti voličům ostatních stran. Za nimi následují voliči TOP 09 a ODS a naopak nejmenší zájem o politiku proklamovali voliči KSČM, ČSSD a Pirátů.
Nejjistější účast proklamovali voliči KDU-ČSL, Trikolóry, ANO, ODS a STAN. Voličská neúčast nejvíce hrozí u ČSSD, TOP 09, Pirátů či KSČM, přičemž právě ČSSD a KSČM mají ve své potenciální voličské základně největší podíl nerozhodnutých.
Výzkum realizoval neziskový ústav STEM ve dnech 24. 1. – 6. 2. 2020 na reprezentativním souboru 1062 respondentů – obyvatel ČR starších 18 let. Statistická chyba činí v tabulkách kolem ± 5 procentních bodů. Za voliče daných stran jsou považováni všichni respondenti, kteří se rozhodli u otázky “Pokud byste (přesto) šel (šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?” uvést preferovanou stranu, což učinilo 793 respondentů.