Když přepočítávání hlasů otřese demokracií: Rumunsko čelí podkopání důvěry v instituce

Nedávné otřesy na rumunské politické scéně, které vedly k úplnému zrušení původních prezidentských voleb a stanovení nového termínu, byly důkladně zdokumentovány domácími i zahraničními médii. Ještě před rozhodnutím rumunského ústavního soudu o zrušení volebního procesu však nařídil přepočítání všech hlasů odevzdaných v prvním kole prezidentských voleb. Opatření ústavního soudu se na první pohled může zdát oprávněné, ale jeho konkrétní provedení způsobilo více škody než užitku.

První kolo prezidentských voleb se v Rumunsku konalo 24. listopadu a překvapivě v něm zvítězili dva opoziční kandidáti. Na prvním místě se umístil Calin Georgescu, proruský a krajně pravicový kandidát. Elena Lasconiová, středopravicová a proevropská kandidátka, postoupila do druhého kola z druhého místa s velmi těsným náskokem 2 740 hlasů před sociálnědemokratickým premiérem země Marcelem Cioalacuem.

Rumunský ústavní soud následně 26. listopadu obdržel žádost o anulování volebního procesu na základě údajných nejasností a podvodů ve výsledcích hlasování, kterou podal méně úspěšný prezidentský kandidát Cristian-Vasile Terheș. Soud na svém zasedání 28. listopadu jeho žádost o anulování výsledků zamítl, nařídil však přepočítání všech platných i neplatných hlasů, přičemž na provedení tohoto úkolu dal Centrálnímu volebnímu úřadu pouze 24 hodin. Zjevné logistické problémy způsobené tak krátkou lhůtou úkol znemožnily. Toto rozhodnutí vedlo k nebývalému chaosu, přičemž kritika postupu ústavního soudu zazněla z obou opozičních táborů, jejichž kandidáti postoupili do druhého kola. Soud reagoval odložením ověření výsledků na své zasedání 2. prosince, čímž dal orgánu provádějícímu přepočítávání hlasů tři dny navíc, což vedlo k prodloužení nejistoty v zemi. Na svém následném zasedání soud rozhodl, že první kolo prezidentských voleb bylo na základě přepočtených výsledků legitimní a že při sčítání hlasů nebyly zjištěny žádné závažné nesrovnalosti. O čtyři dny později, 6. prosince, ústavní soud na základě zveřejněných bezpečnostních informací zpravodajských služeb zcela zrušil probíhající prezidentské volby. Následně nařídil kompletní opakování voleb, které se uskuteční 4. a 18. května letošního roku. 

Rozhodnutí soudu o přepočítání hlasů bylo založeno především na jednom z tvrzení v původní stížnosti, které poukazovalo na nesrovnalosti mezi počtem hlasů pro Ludovica Orbana, středopravicového kandidáta, který před zahájením hlasování odstoupil a podpořil Lasconiovou, a oficiálními výsledky hlasování. Zejména se tvrdilo, že hlasy pro Orbána, které nebyly zahrnuty do oficiálních výsledků, byly údajně připsány Lasconiové. Stížnost poukazovala na tři volební okrsky, v nichž měl Orban údajně získat 85, 38 a 36 hlasů, ale v oficiálních záznamech byl pro něj v každém okrsku uveden pouze jeden hlas.

Soud své rozhodnutí dále odůvodnil: 

„Soud nařídil toto opatření, aby odstranil jakékoli pochybnosti o spravedlivosti voleb a zajistil praktický a objektivní přezkum správnosti voleb ústavním soudem, neboť spravedlivost voleb je výrazem svrchovanosti a základním principem rumunského státu, na němž spočívá stanovení výsledků prezidentských voleb.“

Ústavní soud tedy považoval údajné nesrovnalosti při počátečním sčítání hlasů za potenciální narušení transparentnosti a spravedlnosti volebního procesu, které mohlo zpochybnit integritu voleb.

Toto rozhodnutí soudu a zejména jeho důsledky jsou problematické. Problém rozhodnutí soudu nespočívá v tom, že by soud překročil své zákonné pravomoci nebo příslušnost. Pravomoci soudu dohlížet na výsledky prezidentských voleb, ověřovat je a vyžádat si za tímto účelem veškeré potřebné materiály jsou pevně zakotveny v rumunské ústavě a příslušných zákonech. Skutečný problém spočívá v rozsáhlém rozšíření stávajícího precedentu týkajícího se přepočítávání hlasů.

Toto rozhodnutí ústavního soudu může v budoucnu podpořit stížnosti, které by mohly lehkovážně zpochybnit výsledky voleb. Zároveň rozhodnutí soudu dále zvýšilo již existující napětí v rumunské společnosti a podkopalo důvěru v demokratické instituce, které byly zpochybněny na základě spekulativních tvrzení, jež se později ukázala jako nepodložená. 

Již v minulosti přitom ústavní soud vytvořil jasný precedent pro své zásahy týkající se přepočítávání hlasů. V případě druhého kola prezidentských voleb v roce 2009 soud přepočítal všechny neplatné hlasy, neboť jejich počet výrazně převyšoval relativně malý rozdíl hlasů mezi oběma kandidáty. Tento precedent tak lze uplatnit v případě, že napadené hlasy mohou ovlivnit konečný výsledek voleb.

V případě z roku 2014 soud tuto zásadu výslovně vyjádřil, když zamítl přepočítání neplatných hlasů na základě argumentu:

„Konečně, pokud jde o přepočet neplatných hlasů, Soud dospěl k závěru, že 237 761 neplatných hlasů nestačí ke změně pořadí prvních dvou kandidátů. Pro srovnání, v prezidentských volbách v roce 2009 bylo nařízeno přepočítání 138 476 neplatných hlasů z důvodu těsného rozdílu 70 000 hlasů. V tomto případě rozdíl mezi prvním a druhým místem přesahuje 950 000 hlasů“. 

V obou případech se jedná o precedent založený na těsném výsledku a existenci sporných hlasů, které tento počet převyšují a zpochybňují tak výsledek. 

Vrátíme-li se událostem v roce 2024, je zřejmé, že rozhodnutí přepočítat všechny hlasy na základě drobných nesrovnalostí tento precedent značně rozšířilo. Zatímco předchozí rozhodnutí se zabývala stížnostmi na konkrétní počty neplatných hlasů, nyní se soud rozhodl reagovat na stížnost kolem údajných nesrovnalostí ve třech volebních okrscích, v nichž měly být hlasy Orbana převedeny na Lasconiovou, úplným přepočítáním všech hlasů. Rozhodnutí soudu znělo následovně: 

„...uznal nesrovnalosti týkající se platných hlasů a jejich zápisu do seznamů kandidátů Eleny-Valéricy Lasconiové a Ludovica Orbana a jejich možný dopad na výsledky voleb, ...jednomyslně nařídil ověření a přepočítání všech hlasů, včetně platných a neplatných hlasů, odevzdaných v prezidentských volbách.“

Ústavní soud tak rozšířil precedent z let 2009 a 2014 o přepočítání všech odevzdaných hlasů, a to díky nejasnostem v záznamech tří okrsků, v nichž existovala možnost chybné klasifikace hlasů, která, pokud by se prokázala jako rozšířenější, mohla překonat těsný rozdíl mezi druhým a třetím kandidátem. Toto potenciální rozpětí chyb ve spojení s těsným výsledkem bylo pro soud dostatečné k tomu, aby splnil požadavky pro nařízení přepočítání hlasů. Toto rozšíření precedentu se však může časem ukázat jako problematické. Vzhledem k tomu, že se stávající rozhodnutí opírá o poměrně slabý podnět týkající se malého počtu údajně chybně sečtených hlasů v kombinaci s těsným rozdílem mezi kandidáty, může to v budoucnu znamenat, že téměř jakákoli “písařská chyba” (jak se koneckonců ukázaly nejasnosti uvedené ve stížnosti) v kombinaci s dostatečně těsným výsledkem může vést ke kompletnímu přepočítávání volebních výsledků. 

Negativní dopady lze spatřovat i v následném vývoji, neboť rozhodnutí soudu spíše prohloubilo pochybnosti a nejasnosti, které se snažilo odstranit. Jeho chaotické provedení spolu s logistickými problémy vyvolalo pochybnosti nejen o samotném soudu, ale také o institucionálním rámci rumunské demokracie. Hlavním znepokojujícím aspektem tohoto rozhodnutí je však problematický precedent, který potenciálně otevírá dveře k širšímu přepočítávání hlasů na základě omezených administrativních chyb. To může v budoucnu zbytečně zatěžovat již tak logisticky náročný proces, jakým jsou celonárodní volby. Tato událost rovněž vrhá stín na integritu a důvěryhodnost proběhnuvších voleb, jelikož samotné rozhodnutí soudu může být voliči vnímáno jakožto slabě obhájený pokus o změnu volebních výsledků. To může v kombinaci s pozdějším rozhodnutím o zrušení voleb vážně narušit nejen jinak legitimní debatu o hranicích nepřípustného zasahování do volební soutěže, ale také demokratickou legitimitu v očích rumunských voličů.

‍

Zdroje:

Constitution of Romania, 8 December 1991

HOTĂRÂRE nr. 57 din 6 noiembrie 2014

HOTĂRÂREA nr. 30 din 2 decembrie 2024

HOTĂRÂREA nr. 32 din 6 decembrie 2024

HOTĂRÂREA Nr. 39 din 14 decembrie 2009

Law no. 370/2004

Law No. 47 of 1992

‍