Jak by dopadly slovenské prezidentské volby metodou D21?

Možnost volit třemi plusovými hlasy ukazuje, že Korčok má silnější základnu skalních příznivců, ale Pellegrini je naopak zatím přijatelnější volbou pro voliče svých soupeřů. Analýza Institutu H21, pro kterou realizovala průzkum agentura NMS Market Research na reprezentativním vzorku 1032 respondentů, tak naznačuje velmi vyrovnané šance před druhým kolem. Volební metodou D21 by o vítězi bylo rozhodnuto již v jednom kole. Problém by tak Slovákům nedělala klesající volební účast ani polarizace před rozhodující částí voleb.

^{Poznámka: Oprávnění voliči na Slovensku starší 18 let. Reprezentativní výběrový soubor 1032 respondentů. Sběr probíhal ve dnech 8. až 13. 3. 2024 agenturou NMS prostřednictvím technologie CAWI. V metodě D21, kde mohli voliči podpořit až tři kandidáty, je součet podílů 300 % snížený o podíl nevyužitých druhých a třetích hlasů.}

‍¹ Nechat voliče hlasovat více hlasy je jedinečným nástrojem pro odhalení skutečného volebního potenciálu jednotlivých kandidátů. Dokáže totiž odkrýt, kteří kandidáti jsou schopni oslovovat voliče svých soupeřů a kteří se naopak spoléhají hlavně na svoje voličské jádro.

‍

Další hlasy ukazují na těsné druhé kolo

Průzkum kromě jiného zjišťoval, jak by se volební výsledky změnily, kdyby lidé volili třemi hlasy – volební metodou D21. Vítěze bychom tak zjistili už v prvním kole. Z hlasování dotázaných vyplývá, že Pellegrini je přijatelnějším kandidátem pro voliče svých soupeřů, protože dostával víc druhých a třetích hlasů než Korčok – přibližně o šest procentuálních bodů. Vícehlasou volbou by si nejvíc polepšil Ján Kubiš. Ten by se posunul na čtvrté místo hned za Štefana Harabina, který paradoxně získal víc druhých než prvních preferencí. Jeho podpora druhými a třetími hlasy vychází hlavně od voličů Pellegriniho. Ti možná vnímají ideologickou blízkost mezi oběma kandidáty. Část z nich mohou být také upřímně podporovateli Harabina, kteří volí lídra HLAS-u v prvním kole strategicky, protože vědí, že jejich oblíbený kandidát má minimální šanci. Zároveň však Harabin přilákal pozornost části sympatizantů Andreje Danka (který mezitím rezignoval ve prospěch Harabina) a Mariana Kotleby, kteří v průzkumu zaostávají.

Nejméně oblíbenou další volbou byl pro respondenty kandidát Maďarské koalice Krisztián Forró, který by svůj potenciál vyčerpal už v prvním kole a propadl by se tak na spodek žebříčku. Z hlediska třetích hlasů vyniká kandidát strany Za ľudí Patrik Dubovský, kterého jsme v nedávném podcastu o prezidentských volbách označili za konsensuálnějšího konzervativního kandidáta, který by mohl získávat více druhých a třetích hlasů. Na druhou stranu by jeho pozice při volbě metodou D21 vedla jen k pátému místu za Jánem Kubišem, který byl nejoblíbenější v druhých i třetích hlasech.

To samo o sobě však nikomu ze slabších kandidátů nestačilo a volba více hlasy všeobecně ukázala, že respondenti si dříve (v první preferenci) nebo později (v druhé a třetí preferenci) našli cestu k prvním dvěma kandidátům. Při volbě více hlasy by se dokonce oba dostali přes 50 % voličské podpory. V posledním týdnu volební kampaně tak nic nenasvědčuje tomu, že by do druhého kola měl při podobné účasti postoupit jiný kandidát. Štefan Harabin by totiž podle průzkumu nedosáhl na Petra Pellegriniho, ani kdyby zmobilizoval všechny voliče, kteří s ním sympatizují natolik, že mu udělili druhý či třetí hlas. 

‍

Jasné dva tábory

Možnost hlasovat i pro další kandidáty ukazuje, jak se lidé budou rozhodovat před druhým kolem. Víc než polovina voličů Igora Matoviče měla za svou další volbu Ivana Korčoka, podobně na tom byli i voliči Patrika Dubovského či Róberta Švece. Peter Pellegrini získával hlasy spíš z tábora Harabinových voličů, v menším množství ale také od voličů Danka a Kotleby, kteří Korčoka za přijatelného nepovažují. Zajímavou se stala dynamika volby Jána Kubiš. Tomu totiž druhý a třetí hlas nejčastěji dávali voliči Ivana Korčoka, což ale Kubišovi voliči neopětovali – pro ně byl jasnou volbou Pellegrini. Ukazuje to, že překryvy voličských preferencí nejsou vždycky oboustranné.

Další hlasy však samozřejmě získávali i slabší kandidáti. Igor Matovič získával podporu od voličů Milana Náhlika a Krisztiána Forróa – ti ale nemají velkou voličskou základnu. Tímto způsobem se lídr hnutí Slovensko propadl v pořadí kandidátů níž a nepomohlo mu ani to, že mu jeden ze svých dalších hlasů dalo i 16 % Korčokových voličů. Patrik Dubovský se lépe umístil díky voličům Róberta Šveca, především třetí hlasy mu ale dávali opět voliči Ivana Korčoka. Andreji Dankovi k lepšímu umístění pomohli voliči Harabina, Kotleby a především Pellegriniho. Jeho vlastní voličská základna byla ale tak malá, že mu to pomohlo jen omezeně, a ve volbě šanci neměl. 

Z hlediska výběru nového prezidenta je zřejmé dělení na dva tábory. Zaprvé získávají oba silnou (téměř dvoutřetinovou) podporu od jednoho z kandidátů na prezidenta v druhém kole roku 2019. Ivan Korčok dostává hlasy voličů prezidentky Zuzany Čaputové, Peter Pellegrini naopak od neúspěšného kandidáta Maroše Šefčoviče. Voliči stran vládní koalice (mimo SNS) podporují Pellegriniho ve víc než 70 % případů, zatímco Korčok se primárně spoléhá na voliče Progresivního Slovenska, ale i KDH a části voličů hnutí Slovensko.

Průzkum také zachytil méně než osm procent respondentů, kteří ještě nejsou rozhodnuti, koho v prvním kole volit. To je například oproti českým prezidentským volbám z minulého roku velmi nízké číslo: tehdy nebyla ještě týden před volbami rozhodnutá asi čtvrtina voličů. Jako svoje potenciální preference nerozhodnutí voliči označovali nejčastěji právě dva favority. Korčok a Pellegrini tak budou mít před druhým kolem ještě hodně práce s přesvědčováním nerozhodnutých voličů.

‍

‍

‍Lidé rádi volí více hlasy

Volební metoda D21 umožňuje voličům hlasovat namísto jednoho až pro tři kandidáty. Všechny hlasy se následně sečtou a zvítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Tuto možnost voliči rádi využívali. Všechny tři svoje hlasy udělila skoro polovina voličů. Dalších 30 % lidí volilo dvěma hlasy. Jen jeden hlas dávali nejčastěji voliči Ivana Korčoka (34 %) a Krisztiána Forróa (26 %), což u obou táborů značí možné vyprázdnění dalších případných možností. Na druhou stranu druhé a třetí hlasy rozdávali ve velkém voliči slabších kandidátů. Vzhledem k nízkým preferencím svých oblíbenců se tak tito voliči už pravděpodobně rozhlíželi po jiných alternativách.

‍

‍

A kdo víc hlasů nejčastěji využíval? Častěji volili tři kandidáty muži, lidé nad 55 let a lidé se základním vzděláním. Více hlasů udílejí lidé s větším zájmem o politiku a ti, kteří si věří, že politice rozumí. Lidé, kteří se domnívali, že je politika příliš komplikovaná, a kteří často nemají na politické otázky utvořený názor, v průměru méně často udělili druhý či třetí hlas. Z hlediska krajů a pracovního statusu ve volbě nebyl rozdíl, méně druhých hlasů však udíleli lidé s maďarskou národností. Za tím je možné vidět menší ochotu voličů kandidáta Maďarské koalice Krisztiána Forróa udílet další hlasy.

‍

Parametry průzkumu

Průzkumu NMS Market Research uskutečněného prostřednictvím technologie CAWI se zúčastnilo 1032 lidí ve věku 18 let a více. Průzkum je reprezentativní podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje a sociálně-ekonomického statusu na základě kvótního výběru podle struktury obyvatel SR. Data byla vážená podle volby do Národní rady SR v roce 2023. Průzkum se uskutečnil od 8. do 13. března 2024.

‍