Vyřadilo strategické hlasování ze hry o předsedu britských konzervativců posledního centristického kandidáta?

Strategické hlasování je fenomén, o kterém jste se už v našich článcích mohli nejednou dočíst. Provází většinu volebních systémů, některé však více než jiné. Zjednodušeně řečeno jde o situaci, kdy má volič svého oblíbeného kandidáta, ale rozhodne se z taktických důvodů hlasovat neupřímně pro někoho jiného. Motivace se přitom může různit. Může to být třeba proto, že jeho kandidát nemá podle průzkumů šanci postoupit do dalšího kola, či jinak porazit své protikandidáty. 

Trochu jiný případ strategického hlasování však podle všeho nyní nastal v procesu volby lídra britských konzervativců. Ti volí své vedení v několika kolech. Letos nový vítr hledající strana vyřadila většinu umírněných kandidátů již v prvních třech kolech volby. Do čtvrtého kola tak postoupili dva zastánci silně pravicového křídla strany Kemi Badenochová a Robert Jenrick a zastánce umírněnější středové linie James Cleverly. A byl to právě poslední zmíněný, kterému experti přisuzovali největší šance na vítězství. Napovídalo tomu nejen velmi vydařené vystoupení Cleverlyho na stranickém sjezdu na přelomu září a října, ale také skutečnost, že v předchozím kole volby měl na své soupeře značný náskok. Navíc jeho zbylí dva protikandidáti zastávají podobné politické postoje, a tak bylo pravděpodobné, že mezi nimi dojde ke tříštění hlasů. A také se očekávalo, že se na Cleverlyho stranu přikloní poslanci, kteří podporovali dalšího středového kandidáta Toma Tugendhata, který vypadnul v předchozím kole volby. 

‍

Stalo se něco, co nikdo nečekal. Možná až na samotného Cleverlyho.

Řada středových poslanců, především podporovatelů vypadnuvšího Toma Tugendhata, před čtvrtým kolem volby nabyla dojmu, že Cleverlyho pozice je natolik silná, že jeho postup do rozhodujícího kola nemůže nic ohrozit. Všeobecně se očekávalo, že dojde na napínavý finálový střet umírněného a radikálnějšího křídla strany. Proto se umírnění poslanci začali zamýšlet strategicky nad tím, kdo ze zbylé dvojice bude snazším soupeřem v rozhodujícím duelu. V něm už totiž o budoucím předsedovi strany rozhodují všichni členové strany. 

Ačkoliv nevíme, kdo z Tugendhatových umírněných příznivců se nakonec přiklonil ke Cleverlymu a kdo k jednomu z dvojice Badenochová/Jenrick, je zřejmé, že nakonec hlasy Tugendhatových příznivců chyběly. A může za tím stát právě přehnané taktizování části umírněných podporovatelů Tugendahata a Cleverlyho. 

Samotný James Cleverly a skupina jeho skalních podporovatelů totiž podle deníku The Guardian správně vytušili riziko, že by se část potenciálních podporovatelů mohla uchýlit k taktizování a hlasovat pro toho z dvojice Badenochová a Jenrick, koho zrovna považují za snazšího soupeře pro Cleverlyho v rozhodujícím duelu. I proto strávil Cleverlyho tým poslední hodiny před hlasováním telefonováním s poslanci, aby je přesvědčil, že není ten pravý čas na riskování. Cleverly se sám pak krátce před hlasováním zúčastnil křtu nové knihy bývalého premiéra Borise Johnsona, kde měl rovněž přesvědčovat své stranické podporovatele, aby se zdrželi zbytečného taktizování. Marně. 

‍

Čtvrté kolo hlasování dopadlo velmi těsně. Cleverly však, navzdory očekávání, nedokázal po třetím kole navýšit svoji podporu, na čemž se neprojevilo ani vypadnutí Toma Tugendhata. Celá situace tak podporuje myšlenku, že za jeho neúspěchem ve 4. kole mohlo stát strategické chování stranických poslanců. Do rozhodujícího duelu proto nakonec postoupili oba zastánci pravicového křídla strany Kemi Badenochová, která získala 42 hlasů svých kolegů a Robert Jenrick, jemuž vyslovilo podporu o jednoho poslance méně. James Cleverly tak neočekávaně vypadl z bitvy o post šéfa konzervativců ještě před jejím vyvrcholením. Sedmatřicet hlasů nestačilo. 

Zdá se tedy, že poslední kandidát centristického křídla strany mohl doplatit na typ strategického hlasování, který politologové nazývají “push over”. Jde o situaci, kdy si je volič jistý, že jeho favorit postoupí do dalšího kola a raději hlasuje pro slabší variantu, která při postupu do rozhodujícího kola nemá proti jeho favoritovi šanci.

Na jméno nového předsedy nejstarší politické strany v Británii si budeme muset počkat pravděpodobně až do 2. listopadu. Už nyní je však více než zřejmé, že Rishiho Sunaka vystřídá v čele Toryů jeden ze zastánců silně pravicového křídla strany. A je velmi pravděpodobné, že tomu tak je částečně i díky vnitrostranickému volebnímu systému náchylnému ke strategickému hlasování. 

‍