Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě právě vychází

Známý spisovatel a profesor psychologie z Harvardovy univerzity Steven Pinker označil Mchangamovo dílo za “nejlepší historii projevu, jaká kdy byla sepsána a nejlepší obhajobu svobody projevu vůbec.” A skutečně, Jacob Mchangama na nespočtu historických příkladů dokazuje, že se pokrok lidstva a lidské prospívaní bez svobodného sdílení myšlenek a názorů neobejdou. Kniha zároveň dokládá, jak důležitá je svoboda projevu pro demokracii, a také kolik toho můžeme ztratit, pokud nepřestaneme být ostražití a zapomeneme ji bránit. Tendence autorit svobodu omezovat uchylovat se k cenzurním praktikám totiž dějinami prostupuje dějinami od antiky a i v současnosti se cenzurní tendence nezřídka vrací. 

V knize Svoboda projevu se však Mchangama věnuje nejen historickým osobnostem spojeným s obranou svobody projevu, jakými byl antický filozof Sokrates, středověký myslitel ar-Rází, Jan Hus, Eleanor Rooseveltová či Václav Havel. Své putování vývojem svobody projevu Mchangama nelimituje ani geograficky, a proto se čtenáři dostane konkrétních příkladů prakticky z celého světa, ať už jde o Evropu či Rusko

“Úpadek svobody projevu se v Rusku v posledních letech jenom zhoršuje. Podle údajů CPJ bylo v letech 2016-2020 uvězněno šestnáct novinářů, zatímco v letech 2011-2015 to byli tři. Nejméně 122 novinářů bylo zatčeno, zastrašováno nebo pokutováno za to, že informovali o protestech na podporu lídra opozice Alexeje Navalného, který byl v srpnu 2020 otráven a v únoru 2021 uvězněn…”

‍i o státy nám mnohem vzdálenější jako země Blízkého východu, Spojené státy americké nebo třeba Hongkong za nadvlády Spojeného království. Na příkladech přitom názorně ukazuje, jak silné pokušení autorit flirtovat s nástroji cenzury může být a jak je nebezpečné vzdát se, byť krátkodobě, svobody projevu.

‍“Cenzura před vydáním, která byla v Hongkongu zavedena po vypuknutí první světové války, byla pro pro koloniální vládu natolik užitečná, že v ní pokračovala i po válce a používala jí k potlačení všech možných ohrožení britských zájmů.”

Zaměřuje se také na současné aspekty svobody projevu v éře internetu a sociálních sítí, kdy se objevily otázky spojené s kontrolou obsahu v online prostředí, nenávistnými projevy na internetu či hranicemi politické satiry.

‍“Útok džihádistů na redakci Charlie Hebdo vyvolal diskuzi o hranicích svobody projevu…Tehdejší prezident Francois Hollande prohlásil, že byla napadena celá Francouzská republika, její principy, kultura, svoboda projevu, tvorba, pluralismus a demokracie…Pro jiné však byla kauza Charlie Hebdo složitější. Podle nich totiž časopis zneužil svého dominantního postavení, aby ublížil slabé a pachtící se menšině, která již trpěla kvůli rasismu a diskriminaci.”

‍

‍

‍České vydání knihy jsme pokřtili spolu s jejím autorem na mezinárodním symposiu Demokracie v 21. Století: Smysl svobody, které proběhlo 24. září ve Velkopřevorském paláci v Praze, kde byl Jacob Mchangama jedním z řečníků. Svoji přednášku rovněž věnoval tématu svobody projevu.

Jacob Mchangama je dánský právník, obhájce lidských práv a zakladatel kodaňského think-tanku Justitia. Šest let působil jako hlavní právní poradce v Centre for Political Studies. Je držitelem několika ocenění za přínos ke svobodě projevu, například Jyllands-Posten Free Speech Award z roku 2015 nebo Blixen Award z roku 2017. Zastává přesvědčení, že za demokracii a svobodu je třeba bojovat v západních zemích stejně jako v kterékoli jiné části světa.

‍Svoboda projevu je rozdíl mezi politickým systémem, kde za vtip nebo kritiku politického vůdce, vládnoucí strany nebo dominantního náboženství hrozí jednosměrná jízdenka do gulagu, a systémem, kde ani nejmocnější vůdce nemůže za takovou neúctu trestat toho nejbezmocnějšího občana.

Autorkou českého překladu není opět nikdo jiný než naše kolegyně Andrea Prinzová. Náš dík patří také grafickému designérovi Janu Urbancovi za design knihy a tvorbu krásných a originálních ilustrací.

‍

Zakoupit knihu

‍