Rok 2024 je „supervolebním“ rokem nejen ve světě, ale také u nás v České republice. A tak české voliče po velmi zajímavých volbách do Evropského parlamentu čeká letos ještě další dvojice voleb. Rozhodovat budeme totiž nejen o novém obsazení třetiny Senátu, ale také o novém rozvržení sil v krajských zastupitelstvech. Zajímá vás, kdy přesně se volby konají a jak funguje volební systém? Pojďme se na to podívat!
Vzhledem k tomu, že se třetina senátorů volí každé dva roky, bývá datum senátních voleb spojováno s dalšími volbami. Toto spojování termínů má za následek i zvýšení volební účasti alespoň v jednom kole senátních voleb, které jsou nechvalně známy dlouhodobě nízkým zájmem voličů. V letošním roce se plánuje souběh s krajskými volbami. K nim se vydáme na samotném konci léta 20. a 21. září 2024.
Nové obsazení krajských zastupitelstev budou vybírat voliči v září ve 13 z celkových 14 krajů. Jediným místem v republice, kde tyto volby tradičně neprobíhají, je hlavní město Praha, která své zastupitele vybírá v komunálních volbách. Krajské volby se konají každé čtyři roky, obvykle lehce po polovině funkčního období Vlády ČR. I proto je řada politických komentátorů často označuje za „pololetní vysvědčení pro vládu“.
Volby do zastupitelstev krajů probíhají poměrným systémem, tedy obdobně, jako je tomu ve volbách do Poslanecké sněmovny. Kandidovat v těchto volbách mohou politické strany, hnutí a jejich koalice, přičemž se pro každý kraj volí 45-65 zastupitelů.
Podobně, jako je tomu ve volbách do Poslanecké sněmovny, i zde platí 5% uzavírací klauzule, kterou musí strany překročit, aby dosáhly na mandát. Mandáty se následně rozdělují pomocí modifikovaného D’Hondtova dělitele. Ten je v tomto případě modifikován tak, aby zvýhodňoval velké strany, jak si můžete vyzkoušet v naší kalkulačce přepočtových metod. Pořadí kandidátů může volič částečně ovlivnit tzv. kroužkováním kandidátů, a tedy udělením maximálně 4 preferenčních hlasů na kandidátní listině příslušné strany. Kandidát přeskočí na první pozici kandidátky, zakroužkuje-li ho alespoň 5 % voličů dané kandidátky.
Co do počtu mandátů, bude nejvíce zastupitelských postů (178) obhajovat hnutí ANO 2011. To v roce 2020 zvítězilo v 10 krajích.
Vzhledem k tomu, že Senát v našem ústavním systému plní roli tzv. pojistky demokracie, je jeho volební systém nastaven tak, aby zajišťoval kontinuitu a stabilitu této instituce. Právě proto je funkční období senátorů šestileté, přičemž volby probíhají každé dva roky a týkají se vždy pouze třetiny z celkového počtu 81 senátorských křesel. Dochází tak k obměně 27 senátorů ve stejném počtu obvodů.
Volební systém do Senátu je dvoukolový (přesněji dvoukolový systém absolutní většiny), který používáme rovněž v prezidentských volbách. U méně populárních senátních voleb však tento systém může vést k velmi nízké volební účasti především ve druhém kole. Často je pak zpochybňována legitimita Senátu jako celku, když se voleb účastní ve druhém kole obvykle méně než 20 % voličů. O tom už jsme se však rozepsali v našem článku dříve.
Každopádně základním principem tohoto systému je, že proti sobě v jednomandátových obvodech stojí namísto stran konkrétní osobnosti, a proto se strany obvykle snaží vybírat osobnosti výrazné či jinak známé. Tyto volby navíc nabízejí prostor i pro kandidaturu nezávislých kandidátů, kteří však musí k přihlášce připojit také petici podporující jejich kandidaturu. Ta musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidují.
Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů hned v prvním kole, koná se kolo druhé. To se uskuteční o týden později a postupují do něj dva kandidáti, kteří získali v kole prvním největší podporu. Ten, který ve druhém kole obdrží nadpoloviční většinu hlasů, usedne v senátorské židli.
V letošních volbách si voliči zvolí 27 senátorů. Největší počet křesel obhajují senátoři za ODS (celkem 10 mandátů) a STAN (5 mandátů). Ze známých politických tváří obhajují své křeslo třeba bývalí neúspěšní prezidentští kandidáti Marek Hilšer (v obvodu Praha 2), Jiří Drahoš (Praha 4), Pavel Fischer (Praha 12) či bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek (Vsetín). Ze slavných osobností ještě jistě stojí za zmínku kandidatura bývalého reprezentačního hokejového gólmana Dominika Haška, který vyzve na Benešovsku obhajujícího Zdeňka Hrabu.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek 20. září tradičně od 14 do 22 hodin a v sobotu 21. září od 8 do 14 hodin. Druhé kolo senátních voleb se pak uskuteční rovněž v pátek a sobotu a týden později.