Karel Janeček k Bendovu návrhu volebního zákona: Pokud by tento návrh prošel i ve Sněmovně a Senátu, riskujeme další ústavní krizi

Návrh předsedy Ústavně právního výboru pro volby do Sněmovny zavádí v prvním skrutiniu Imperialiho kvótu. Obávám se, že pokud by tento návrh prošel i ve Sněmovně a Senátu, tak bychom riskovali další ústavní krizi. Tato kvóta má totiž v kombinaci s různě velkými obvody podobné efekty jako d'Hondtův dělitel, tj. zvýhodňuje větší strany. Ve spojení s Hagenbach-Bischoffovou kvótou v druhém skrutiniu by výsledky byly jen o trochu méně disproporční, než tomu bylo u zrušených pravidel. Např. Zelení by v roce 2006 potřebovali na 1 mandát více než 37 tisíc hlasů, ale vítězné ODS a ČSSD jen 23 tisíc hlasů. Benda navíc navrhuje, aby ve druhém skrutiniu rozhodovaly o přidělení zbylých poslaneckých mandátů mezi kraje přímo strany. Toto pravidlo by znamenalo nejen potenciální zbytečnou disproporci mezi kraji, nýbrž i možné "nátlakové vyjednávání" vedení některých stran s jednotlivými kandidáty.

‍

Návrh pana Bendy hodnotím z odborného pohledu jako zcela mizerný, výrazně horší než ostatní návrhy. Připomeňme, že pan Benda je osobou, o kterou se dlouhodobě zajímá i Nadační fond proti korupci. V poslední době zejména kvůli systematickému sabotování zavedení tzv. teritoriality exekutorské činnosti. V krátkosti jde o to, že si v současné době podle zákona vybírá exekutora oprávněný (věřitel). Pokud tedy má nějaký dlužník deset exekucí, vymáhá je deset exekutorů a tak mu naskakuje i deset nákladů exekuce. Návrh na změnu tohoto zvěrstva byl přikázán ústavněprávnímu výboru, jehož předsedou je Marek Benda, tam se nesetkal s pochopením. Bohužel je i zřejmé, kdo ze současného stavu tyje. Bendovým asistentem poslance je Alan Hopp. Hoppovu firmu Extend s.r.o najala exekutorská komora, která byla v tu dobu ovládána největšími exekutory, a to za účelem prosazování zájmů komory. Smlouva byla podepsaná v dubnu 2015. V té době se komora zavázala za uvedené služby platit paušálně 90 000 korun každý měsíc, ale odměna byla od té doby zvýšena na 120 000 Kč měsíčně. Benda se ve Sněmovně i v médiích k otázkám exekucí často vyjadřuje, většinou zastává stanoviska méně vstřícná k dlužníkům. Benda pak odmítl podpořit tzv. teritorialitu exekutorů, která by omezila podnikání největších exekutorských úřadů. Existuje zde tedy naprosto zjevné propojení mezi zájmy největších exekutorů, smlouvou s Hoppem a Bendovým jednáním, v důsledku něhož se nemůže stovky tisíc lidí vyhrabat z dluhové pasti.