Pavel by se stal prezidentem každou volební metodou. Jak je to s dalšími kandidáty?

Publikováno dne:

7.2.2023

Obě kola prezidentských voleb jsou za námi. Jak by ale dopadly, kdybychom mohli lépe vyjádřit, koho poslat na Hrad, a například bychom mohli udělovat více hlasů nebo známkovat všechny kandidáty? Kdo by propadl, kdyby mohli voliči za určitých okolností některé kandidáty minusovat, a komu by nejvíce pomohly druhé a třetí hlasy voličů?

Bojují-li o výhru dva podobně silní kandidáti, může se stát, že různé volební systémy vyberou různé vítěze v závislosti na tom, jak jsou obecně přijatelní. Podle našich průzkumů to byl příklad prezidentských voleb 2018. Z letošních voleb však vzešel prezident, který z hlediska voličské podpory nenašel konkurenta. Proto vyšel vítězně i ze všech pěti alternativních volebních metod, kterými jsme nechali volit 2269 lidí v posledních deseti dnech před prezidentskými volbami.¹

‍

Kliknutím na vybranéno kanidáta můžete jeho výsledky skrýt či znovu zobrazit

‍

V některých systémech si však favoriti voleb šlapali na paty více než v jiných. Nejvíce různé volby zamíchaly s výsledkem Andreje Babiše. Ten si vede lépe v oficiálním prvním kole (to se shoduje se systémem prvního v cíli), které zjišťuje od voličů vůbec nejméně preferencí: jen tu první. Na druhé místo dosáhl i v systému alternativního hlasování (někdy nazývaného také jako australský systém), protože ten nebere v úvahu druhé a další preference voličů vítěze, což snižuje výsledek Danuše Nerudové. Je to také důvod, proč právě australský systém jako jediný seřadil kandidáty stejně jako oficiální hlasování.

‍

⋆ Kliknutím na tlačítka D21, D21 s minusovým hlasem a Schvalovací hlasování můžete zobrazit výsledky dalšími metodami a srovnat je tak s reálnými výsledky prvního kola lednových voleb. Najetím myší na počítači či kliknutím v mobilním zařízení na konkrétní sloupec zobrazíte jeho přesné procentuální hodnoty. ⋆⋆ U metody D21 při třech udělovaných hlasech dělá součet podílů 300 % snížený o podíl nevyužitých hlasů. U metody D21 s minusovým hlasem je výsledek kandidátů ponížený o podíl minusových hlasů.

‍

V D21 – Janečkově metodě s využitím tří plusových hlasů i ve schvalovacím hlasování, kde mohou voliči zaškrtnout libovolný počet kandidátů, přeskočila Nerudová Babiše. A ještě horších výsledků Andrej Babiš dosáhl v systému D21 s mínusovým hlasem, kde se projevilo, jak silně ho část voličstva nemá ráda, a také ve známkovacím systému. Struktura známek přesně odhaluje, jak rozpolcená je společnost v pohledu na bývalého premiéra: ze všech kandidátů dostával nejvíce krajních známek, zatímco jen málokdo mu dal některé ze středních hodnocení. Vítěz voleb Petr Pavel je naopak nepřijatelný pro téměř nejmenší část voličů – méně lidí dalo pětku jen Pavlu Fischerovi. Lidí, kteří jsou s výsledkem voleb vysloveně nespokojeni, je tak méně, než by se podle vyhrocené situace před druhým kolem mohlo zdát.

‍

Tento graf ukazuje přesuny voličů, které můžeme vysledovat, když voliči řadí všechny kandidáty. Nejslabší kandidáti jsou po jednom vyřazováni: každé "kolo" znázorňuje odstranění jednoho kandidáta. Hlasy pro vyřazené se přesouvají dalším kandidátům v pořadí, čímž vidíme, které z předních kandidátů preferovali voliči těch slabších.

‍

D21 odhaluje kontroverzní a konsensuální kandidáty

D21 - Janečkova metoda umožňuje každému voliči udělit až tři plusové hlasy. Po udělení alespoň dvou plusových hlasů je možné udělit i minusový hlas jednomu kandidátovi, kterého vnímáme jako nejhoršího. Vidíme tak, kteří kandidáti přilákali i voliče svých protikandidátů. K minusovému hlasu je důležité zmínit, že pro politické volby, obzvlášť v rozdělených společnostech, jej neprosazujeme. Poskytuje nám však zajímavé informace o tom, kteří z uchazečů jsou kontroverzní a vadí ostatním nejvíce.

Nejvíce druhých a třetích hlasů nasbírala Danuše Nerudová, což ukazuje, že její oblíbenost je možná vyšší, než by se mohlo zdát ze slabšího výsledku v jednohlasé volbě. Druhou či třetí volbou voličů také často byl Petr Pavel, Pavel Fischer a Marek Hilšer. V datech dobře vidíme odpověď na otázku, proč byl Babiš tak neúspěšný ve druhém kole. Jen Tomáš Zima totiž získal méně druhých a třetích hlasů než on. Babiš také nasbíral suverénně nejvíc mínusů. Ukazuje se tak, že byl polarizujícím kandidátem. Měl silnou voličskou základnu, podstatná část voličstva ho ale považovala za nejhorší možnost. Náš současný volební systém ho od oblíbeného kandidáta, jakým je Petr Pavel, rozliší jen tehdy, dostanou-li se oba do druhého kola.

‍

Velmi dobře rozdíl mezi Pavlem a Babišem ilustruje i tento graf. Ukazuje, kolik procent voličů dalo kterému kandidátovi kterou preferenci. Čím výš je spojnice kandidáta nalevo, tím víc dostával prvních, druhých a dalších lepších preferencí. Zvýšení napravo naopak ukazuje na to, že mnoho voličů daného zájemce o post prezidenta hodnotí jako jednoho z nejhorších kandidátů.

Pokud by křivka stále jen klesala, znamenalo by to, že je daný kandidát obecně oblíbený: velmi podobně, jako to vidíme u Petra Pavla (byť on ve srovnání se vzorovým populárním kandidátem získával více posledních preferencí). Trvale rostoucí spojnice by znamenala obecně neoblíbeného kandidáta. Křivka s “kopečkem”, jakou vidíme u Danuše Nerudové, ukazuje na středního, konsensuálního kandidáta. Právě tento kandidát nejvíce ztrácí na systému, který nezjišťuje další preference. Společenský užitek plynoucí z jejího zvolení by podle preferencí voličů byl o něco vyšší než v případě Andreje Babiše, mnoho druhých a třetích preferencí a málo odpůrců náš volební systém vůbec nezjistí. Andrej Babiš je pak typickým příkladem polarizujícího kandidáta, který by ze systému prvního v cíli nejvíce benefitoval. Lidé ho buď milují, nebo nenávidí, a těch, kteří ho nenávidí, je více. Jen málo lidí je vůči Babišovi neutrálních.

‍

Kteří kandidáti jsou si blízko?

Jak kteří kandidáti sdílí voliče, znázorňuje následující graf. Velikosti bublin ilustrují sílu kandidáta v jednokolové volbě, šipky pak sdílení hlasů v Janečkově metodě a jeho směr. Vidíme tak, že zatímco lidé, kteří v jednohlasé volbě volili Marka Hilšera nebo Pavla Fischera, podporovali často i Petra Pavla či Danuši Nerudovou; ti však slabším kandidátům dali své druhé a třetí hlasy jen málokdy a většinu podpory si vyměnili mezi sebou.

Zajímavostí také je, že voliči Andreje Babiše vůči vítězi voleb nebyli před prvním kolem vůbec tak vyhraněni, jak by se mohlo zdát podle ostré volební kampaně. Kandidáti postupivší do druhého kola dokonce část voličů sdíleli, i když poměrně jednostranně – 16 % voličů Babiše udělilo jeden z dalších hlasů Pavlovi, zatímco Babiše volilo také 8 % voličů Pavla. Podobný efekt sledujeme mezi Babišem a Baštou. Voliči Jaroslava Bašty zhusta podporovali Andreje Babiše (46,2 %), zatímco Babišovi voliči opláceli podporu daleko méně často (20,4 %).

O vztazích voličských skupin se také více dozvídáme z pohledu na údaje o tom, čí voliči koho minusovali. Zajímavý je vztah voličů Petra Pavla a Andreje Babiše. Zatímco více než polovina (54 %) voličů Pavla by využilo možnosti udělit minus Babišovi, z jeho voličů je to jen 16,4 % lidí, kteří v době prvního kola podobně špatně hodnotili hlavního Babišova protivníka.

Následující graf ukazuje celkovou bilanci plusů a minusů mezi kandidáty.

Čekali bychom možná, že kandidát SPD Jaroslav Bašta bude sbírat více minusů od voličů Petra Pavla a jemu bližších kandidátů. Ostatně na známkovacím systému vidíme, že právě Bašta je nepřijatelný pro nejvíce voličů. Důvodem, proč Bašta vyvázl s menším počtem minusů, je zřejmě to, že voliči vyhodnotili jako větší nebezpečí Andreje Babiše. Při použití minusového hlasu si počínali strategicky a ze dvou nepřijatelných kandidátů ho udělili tomu, kdo měl větší šanci na výhru.

Kompletní data o tom, jak voliči kterých kandidátů zacházeli se svými dalšími plusy a s minusovými hlasy, ukazují tabulky níže. V řádku najdeme jméno kandidáta, jehož voliči nás zajímají. Ve sloupci pak vidíme, kolik jeho voličů dalo kterému kandidátovi svůj druhý nebo třetí plusový hlas. Např. 9 % voličů Karla Diviše dalo jeden ze svých tří hlasů Andreji Babišovi. Tabulka překryvů minusů funguje podobně: ukazuje, kolik voličů kterého kandidáta v jednohlasé volbě dalo stejnému kandidátovi minus v D21. Např. 36 % voličů Karla Diviše udělilo minus Andreji Babišovi. Hodnoty jsou zaokrouhlené na celá %.

Jak ukazují výsledky z našeho průzkumu, vítěz by sice při volbou jiným volebním systémem zůstal stejný, ale pořadí dalších kandidátů by se u většiny z nich změnilo, a navíc bychom získali více informací o tom, jak si uchazeči o Hrad vedou i u jiných voličů než u jejich vlastních.

Pro další zajímavosti z našeho průzkumu sledujte naše sociální sítě a webové stránky.

_____
¹Průzkum realizovala agentura SC&C ve dnech 3.-13. 1. 2023, tedy částečně ještě před odstoupením Josefa Středuly. To způsobuje odchylku výsledků průzkumu od reality. Výsledky byly částečně převáženy podle skutečného výsledku voleb. Výsledky volby jedním hlasem (FPTP) v převáženém datasetu, z nějž vychází výsledky v pěti testovaných metodách: PP 33,05 %, AB 31,97 %, DN 15,21 %, PF 7,37 %, JB 5,37 %, MH 3,10 %, KD 2,55 %, TZ 1,40 %.

‍

Volební metoda D21 by v počtu osmi kandidátů měla umožnit voličům udělit jen dva plusové hlasy. Náš průzkum však vzhledem k odstoupení Josefa Středuly krátce před volbami počítá s třemi plusovými hlasy, které se užívají při volbě devíti kandidátů. To odpovídá i reálné situaci v případě implementace D21, která by neumožňovala úpravu volebních pravidel těsně před volbami.